Radost z výsledku? Tu na sobě nedává znát. „Také mi někteří vyčítali, že jsem se třeba neradovala po vítězném semifinále v Brně,“ připomněla. „Ale to není pravda,“ namítá. „Jen se nyní k úspěchu stavím jinak.“
Jako hráčka získala tři tituly se Slavií UK Bratislava a jeden s Laposem Frenštát. Dokázala si užít oslav až do rána, šampaňského. „Jenže jako trenérka jsem už v Brně začala přemýšlet, jak dát holky dokupy na finále.“
Finále je pro Frýdek-Místek historickým úspěchem. V čem je síla družstva, v němž většina hráček trénuje až po zaměstnání? „Nemáme výjimečné jednotlivkyně, hvězdy, ale bezvadný kolektiv,“ tvrdí Táňa Krempaská.
Sokol ale nemá ani široký kádr, což se ukázalo i v úvodním finálovém utkání v Praze, které za hodinu prohrál 0:3. „Předtím jsme absolvovaly pět výborných zápasů s Brnem, takže muselo dojít k útlumu,“ upozorňuje trenérka. „Měly jsme jen dva dny, abychom se daly dohromady. V týmu máme sedm osm hráček, ostatní jsou ještě mladé, nevyhrané a nemají tolik zkušeností.“
Družstvu podle trenérky chybějí dopolední tréninky, které jsou v Olympu či Brnu běžné. „Na nich bychom mohly pracovat víc na přihrávce, na servisu, ale kvůli pracovnímu zaneprázdnění většiny holek to nejde,“ podotýká Krempaská.
Dodává, že jeden trénink dopoledne v týdnu by stačil. „Zkusím s tím něco příští rok udělat.“
