„Tati, hoď mi mobil,“ volala na otce Jurije do lóže. Ještě předtím, než jí vévoda z Kentu potřásl rukou, telefonovala na Floridu.
Matce. Nedovolala se. „Funguj, ty jedna technologie, funguj,“ marně domlouvala mobilu. Jakmile ho zapnula, zase se vypnul. „Je to čínský výrobek,“ zlobila se.
Byl však jedinou věcí, která v ono sobotní odpoledne Šarapovové nefungovala. Položila ruce na stříbrný talíř pro šampionku, mazlila se s ním.
„Už tomu věříte?“ zajímalo reportérku televize BBC. „Ne, pořád ne!“ vyhrkla.
Sereně Williamsové, poražené finalistce, řekla: „Díky za dobrý zápas. A promiň, že jsem ti sebrala tuhle trofej.“
Ve svém malém světě
Šarapovová je nevšední talent, ale stále outsider. Tak zněly prognózy před finálovým duelem. Sázková kancelář William Hill nabízela kurs 1,6 na triumf Williamsové. Zato na Rusku 3,5.
V noci ji bolelo v krku, při rozehrávce utekla na záchod. Příznaky strachu? Nervozity? Respektu z obhájkyně titulu?
Jenže pak začal zápas. A v tváři Šarapovové zůstalo jen bezbřehé odhodlání. „Čeho se měla bát? Finálové aury?“ řekla někdejší vítězka US Open Tracy Austinová. „Nezapomeňte: Marii je sedmnáct. Ještě nechápala, jak velký okamžik právě prožívá.“
Síla. Drtivý bekhend. Fenomenální topspinový lob. Jistý servis. A obrovská sebedůvěra, dokonce i za stavu 2:4 ve druhé sadě. Tím zničila Američanku. Williamsová zlomila dvě rakety, sama na sebe křičela: „Proč?“
Později vítězka vyprávěla: „Nevím, co se v zápase dělo. Nevím, jakou jsem měla taktiku. Byla jsem uzavřena v mém malém světě - a netuším, jaký byl ten opravdový.“
Proměnila druhý mečbol, klesla na kolena. 6:1, 6:4. Konec.
Vše trvalo jen 73 minut. „Vyhrála díky nervům z oceli a nevinnosti mládí,“ řekl Boris Becker.
Příběh chudé Rusky, hledající štěstí za oceánem, končil hollywoodským happy endem. „Jít se mnou do Ameriky byla od mého otce úžasná oběť. Mohl toho tolik ztratit,“ připomněla.
Před osmi lety Jurij Šarapov vsadil všechno.
Útěk před radiací
Málem byla Běloruskou. Rodiče žili v běloruském Gomelu. Tam se měla narodit.
Jen 350 km odtud však ležel Černobyl. Psal se rok 1987, rok po jaderné katastrofě. Lidé umírali.
„Rodiče se báli o ještě nenarozené dítě. Proto se rozhodli přestěhovat,“ vypráví Mariina babička Galina.
Šarapovovi mířili za příbuznými na Sibiř, do města Njagaň, vstříc čtyřicetistupňovým mrazům. Otec Jurij tu pracoval jako inženýr v ropné rafinerii.
S dvouletou Marií pak kočovali dál, za teplem černomořského Soči. Jurij se přeškolil na řidiče. Rekreačně hrál tenis, brzy i s tříletou Marií. Dětskou raketu pro ni nesehnal, od trenéra Jutkina dostala tu pro dospělé.
V šesti jela s otcem na první dětský turnaj do Moskvy. Jeho hostem byla i Martina Navrátilová. „Poradila nám, ať vezmeme Marii na Floridu, do Bollettieriho akademie,“ tvrdí Šarapov.
Jenže kde sehnat peníze? „Zdálo se to nemožné,“ vzpomíná babička Galina.
Otec se nevzdal, vypůjčil si. Kdyby dcera neprorazila, léta by splácel dluhy.
„Noc předtím, než měl s Mášou odletět do Ameriky, jsme byli všichni tak nervózní,“ líčí babička. „Jen Máša si složila oblečení na židli a usnula jakoby nic.“
Kulturní šok
V Miami přistáli v noci. Otec měl 700 dolarů v kapse saka, víc nic. Známý, který je měl čekat, nepřišel. Přespali v laciném motelu. Ráno dojeli autobusem do Bradentonu, k slavné tenisové akademii.
„Já ani Máša jsme neuměli anglicky,“ říká Šarapov. „Naštěstí jedna žena tam mluvila rusky. Poprosil jsem ji: Prosím, ať se podívají na moji dceru. Jiný rodič mi povídal: Vy jste se zbláznil, je moc mladá, jeďte domů. Ale jakmile začala tlouct do míčů, všichni instruktoři ztichli.“
Sedmiletou Marii přijali do akademie. Otec si pronajal jednolůžkový pokoj hodinu odtud. Pracoval na stavbě, vydělával na dceřino studium. Na auto neměl, za Marií chodil pěšky, až později si pořídil laciný moped. Matka Jelena zůstala dva další roky v Rusku. Nedostala víza.
„Byl to pro mě kulturní šok, náraz do zdi,“ líčí Šarapovová. Věčně zaměstnaného otce vídala málokdy, matku postrádala.
„Nebyli jsme na ruské poměry chudáci, ale když jsme dorazili do Ameriky, zjistili jsme, že jsme velmi chudí. Přišli jsme odnikud a byli nic.“
Spolubydlící ji prý šikanovaly. Chce zapomenout na ty časy. „Ale zocelily mě,“ připouští. Anglicky uměla za čtyři měsíce.
Porsche a dvě BMW
Po sobotním finále jí telefonicky gratuloval prezident Putin. „I když žiju v Americe, moje krev je kompletně ruská,“ řekla. Ale při tiskové konferenci s ruskými novináři byla odtažitá. Najednou se zvedla a odešla.
Je už dospělou ženou? Nebo vzdorovitým dítětem v pubertě? Ve Wimbledonu dělala po internetu test ze sociologie, připravuje se nazkoušku z matematiky.
Nikomu se nechce podobat. „Nemám idol. Nedívala jsem se v televizi na jiné tenisty. Nečetla jsem o nich,“ prohlásila. Ani nevěděla, že Olga Morozovová byla před třiceti lety první ruskou finalistkou Wimbledonu.
Ovšem porovnání s jinou Ruskou, Annou Kurnikovovou, vyvádějí Šarapovovou zmíry.
„Nejsem nová někdo. Nejsem nová Anna! Jsem první Maria Šarapovová,“ rozčílila se. „Anna už není v obraze. Je to můj čas. Rozhodně chci mít delší kariéru než ona.“
Vyhrává turnaje. Tím se liší. Bývalá česká tenistka Helena Suková říká: „Má obrovský zápal pro hru. Už jako juniorka však byla protivná a nafoukaná, stejně jako Kurnikovová. To zůstalo.“
Na kurtě si Šarapovová neustále upravuje vlasy. „Když vám vadí, proč nenosíte čelenku?“ dostala nevinnou otázku.
„Kdyby mi vadily, nosila bych ji,“ chladně odvětila.
V sobotu večer oslavoval její tým v luxusní restauraci Sumosan v centru Londýna. Otec pil šampaňské, ona minerálku.
Záhy bude multimilionářkou. „Pořídím si stříbrné Porsche a každému z rodičů BMW. A půjdu nakupovat! Šaty, šperky, cokoliv. Tátovi bych nejradši koupila horu a sníh, hrozně rád lyžuje,“ plánovala.
Známým přesto řekla: „Doufám, že zůstanu stejná. Kdybych se změnila, praštěte mě.“
Babička Galina v Gomelu finále neviděla. Pobírá penzi necelých 500 korun měsíčně. Nemá zaplacený kódovaný sportovní kanál, který v Bělorusku finále přenášel.
 Maria Šarapovová nemůže uvěřit tomu, že postoupila do finále Wimbledonu. |
 Ruská tenistka Maria Šarapovová postoupila ve Wimbledonu poprvé v životě do finále grandslamového turnaje. |
 Ruska Maria Šarapovová podává během finále Wimbledonu. |
 Ruská tenistka Maria Šarapovová. |
 Ruská tenistka Maria Šarapovová se raduje z podařeného míčku |
 Maria Šarapovová se raduje z vítězství na Wimbledonu |
 Ruská tenistka Maria Šarapovová s trofejí pro vítězku Wimbledonu |
