Do Austrálie třeba popluju na lodi. Kvitová vyhlíží další podivné události

  • 10
Na jaře byla naměkko, když pořadatelé zrušili její milovaný Wimbledon. V létě hrála US Open v liduprázdném areálu na Flushing Meadows. Na podzim musela oželet Turnaj mistryň, který se v Číně kvůli pandemii nekonal, stejně jako předtím finále Fed Cupu či olympiáda, k níž se tak upínala. Uplynulá sezona přinesla Petře Kvitové řadu překvapení, často nemilých. A ani ta následující, pro ni už patnáctá na WTA Tour, neproběhne podle zažitých zvyklostí.

Na dvoutýdenní kondiční soustředění v Dubaji se v listopadu vydávala s představou, že už v půlce prosince odletí k protinožcům, aby se podrobila karanténě a v lednu nastoupila na Australian Open.

Jenže plány se opět změnily. Start prvního grandslamu se posunul na únor, takže třicetiletá tenistka stráví Vánoce doma.

Po Novém roce se patrně vydá na úvodní turnaj kamsi na Blízký východ, odkud se přesune do Melbourne. Cestování na nejmenší světadíl je ovšem výrazně omezené.

„Když jsem se dívala na cenu letenek, docela jsem se zhrozila,“ řekla na setkání s reportéry v TK Sparta Praha. „Slyšela jsem, že by pro nás australský tenisový svaz mohl poslat nějaká letadla. Ale co. Nějak se tam dostaneme. Třeba lodí. Ačkoliv to už bych skoro měla vyrazit.“

Na tiskovku přikráčela ve střevících s vysokým podpatkem a v oranžovo-fialových šatech. Často se smála. Zatrnulo jí při jediné otázce.

Dovedete si představit, že byste ve Wimbledonu hrála na centrkurtu bez diváků?

„To jste mě dostal!“ vyhrkla. „Asi ne. To by bylo hrozně smutné.“

Petra Kvitová na tiskové konferenci v Praze.
Petra Kvitová na tiskové konferenci v Praze

Petra Kvitová na tiskové konferenci v Praze.

Letos si obtížně zvykala na utkání bez obvyklé kulisy, bez povzbuzování z tribun. Ráda hraje pro lidi, předvádí jim své umění, předává si s nimi energii.

„Když můj vnitřní motor zhasínal, nemohla jsem spoléhat na fanoušky. Musela jsem se vyhecovat sama, což vůbec není snadné.“

V Melbourne se s publikem počítá, byť v menším množství než jindy. Zatím není jasné, jaký režim zavládne na odložené olympiádě v Tokiu. „Kdyby na moje zápasy chodili ostatní členové výpravy jako minule v Riu, o atmosféru bych se vůbec nebála.“

Zlatá medaile ji láká a motivuje ze všeho nejvíc. Dřinu v přípravě podstupuje taky s vidinou třetího grandslamového triumfu.

„Ale hlavní je, že mám tenis pořád ráda, chci se zlepšovat a slouží mi zdraví. Byť jsem dřív tvrdila, že kariéru ukončím nejpozději ve třiceti, teď se do penze nechystám.“

Na Univerzitě Jana Ámose Komenského sice nedávno začala studovat obor právo v podnikání, nikoliv však s výhledem do budoucnosti.

„Spíš se snažím učit, aby mi úplně nezměkl mozek,“ prohlásila zvesela.

S radostí mluvila o blížících se svátcích. O cukroví, které maminka ve Fulneku peče. O své roli trojnásobné tety.

Jinak ovšem v nejbližších týdnech a měsících postrádá větší počet jistot. Zatímco v minulosti byl tenisový kalendář pevný a spolehlivý, teď se rodí na poslední chvíli, nevyhne se nenadálým změnám.

„Musíme hodně improvizovat. Celý svět žije s velkým otazníkem. Proto beru věci, jak přicházejí. Jen čekám, co se stane.“

O víkendu by ráda zaválela za Spartu v extralize, pakliže se po dubajských galejích bude cítit v pohodě. S trenérem Jiřím Vaňkem a dalšími pobočníky potřebuje vykoumat, jak vyladit formu na přeložené Australian Open.

Nejspíš si poradí. Už v minulosti ukázala, že ji jen tak něco nezlomí. A rok, v němž se Roland Garros konalo na přelomu září a října, ji naučil čekat neočekávatelné.


Tenis v roce 2024

15. - 28. 1. Australian Open, Melbourne
26. 5. - 8. 6. Roland Garros, Paříž
1. - 14. 7. Wimbledon
26. 8. - 8. 9. US Open, New York
12. - 17. 11. Finálový turnaj B. J. Cupu, Sevilla
19. - 24. Finálový turnaj Davisova poháru, Malaga