O úmrtí někdejšího trenéra československé reprezentace informoval Český tenisový svaz.
Strýc vítěze Australian Open Petra Kordy trenérsky vedl daviscupový tým v letech 1970 až 1981, zažil s ním 31 vítězství z 42 utkání. V roce 1975 s ním postoupil do finále proti Švédsku (2:3 ve Stockholmu), o pět let později slavnou trofej Ivan Lendl s Tomášem Šmídem v Praze po vítězství 4:1 nad Itálií vyhráli.
Sám reprezentoval v týmové soutěži v letech 1960 až 1962, byl tehdy dvojkou domácího žebříčku za Jiřím Javorským.
„V roce 1961 jsem na Štvanici porazil Roda Lavera. Bylo to 6:2, 6:4. A on za tři týdny vyhrál Wimbledon. Jenže já měl divný forhend, držel jsem raketu jako při bekhendu a strašně mi to šlo proti levákům. Nikdy jsem s žádným neprohrál,“ vzpomínal Korda v rozhovoru pro deník Sport v roce 2015.
Přes sedm let byl Kordovým svěřencem Jan Kodeš, který pod jeho vedením vyhrál dvakrát Roland Garros (1970 a 1971) a v roce 1973 i Wimbledon.
„Makal se mnou na kurtě, pomohl mi vylepšit zejména volej a smeč. Hrálo se vždy v tempu, takže měl velkou zásluhu i na mé dobré fyzické kondici,“ řekl Kodeš kdysi v revue štvanického klubu I. ČLTK, kde Korda působil od roku 1952.
„Pořád jsem byl v jednom kole, tak nějak jsem si neuvědomoval, co se všechno podařilo. Ale od chvíle, když jsem v roce 2010 skončil na svazu, to vnímám víc,“ vzpomínal při oslavách svých 80. narozenin Korda.
Korda trénoval mimo jiné i někdejší světovou jedenáctku Reginu Maršíkovou, dlouhodobě působil také v Lucembursku.
Rodák z Pardubic ve vzpomínkách v legraci říkal, že v tenisu propásl jenom peníze. „Jinak nic,“ říkával Korda.
V rozhovoru pro deník Sport před čtyřmi lety přitakal, že existuje česká tenisová škola. „Jsme nesmírně šikovný národ a zaplať pánbůh, že nám to v tenisu zůstalo. Snad jsem k tomu taky trochu pomohl.“
V roce 2016 byl Pavel Korda Unií profesionálních trenérů uveden do Síně slávy.
