Martina Trevisanová na Roland Garros.

Martina Trevisanová na Roland Garros. | foto: AP

Překonala anorexii, učila se jíst. A v Paříži si italská válečnice plní sen

  • 7
Místo se soupeřkami na kurtu bojovala s anorexií. Ze světa raket a tenisáků zmizela na čtyři roky, o to větší radost a zadostiučinění zažívá nyní při životním tažení. Italská senzace jménem Martina Trevisanová se na letošním Roland Garros prostřílela do čtvrtfinále, v hlavní soutěži grandslamu přitom startuje teprve podruhé v kariéře.

Svou pohádkovou pouť antukovým grandslamem musela Trevisanová začít v kvalifikaci, kde ovšem načerpala sebevědomí a herní praxi pro řádění v hlavní soutěži.

A tam je zatím k nezastavení.

Postupně poslala domů Američanku Gauffovou (51. na světě), Řekyni Sakkariovou (24.) i Nizozemku Bertensovou (8.), sama se přitom na žebříčku choulí na 159. pozici.

„Přišla jsem na kurt odehrát svůj zápas, nechtěla jsem sledovat svou soupeřku,“ vyprávěla po vítězství nad Gauffovou 4:6, 6:2 a 7:5. „Hrála jsem každou výměnu bez přemýšlení o tom, že Coco je na žebříčku výše než já a má mnohem víc zkušeností. To bylo klíčem k vítězství.“

Martina Trevisanová na Roland Garros.

Také proti Sakkariové se levoruká Italka otřepala ze ztráty první sady 1:6, ve druhé nejprve promarnila vedení 5:2 a dva setboly, v tie breaku pak odvrátila dva mečboly a v rozhodujícím dějství slavila vítězství 6:3.

V osmifinále s nasazenou pětkou Bertensovou vytáhla při mečbolu dokonalý lob, nejprve však netušila, jestli opravdu skončil v kurtu. 

„Viděla jsem její obličej, byla smutná, tak jsem si řekla, jo, byl dobrý,“ usmívala se výhře dvakrát 6:4. „V ten moment jsem pochopila, že jsem vyhrála. Sice jsem přesně neviděla, kam úder dopadl, ale podle jejího obličeje jsem poznala, že do kurtu.“

Na tyto mimořádné výkony bude chtít 26letá Italka navázat v úterním čtvrtfinále, v němž vyzve další favoritku Polku Šwiatekovou, která má v Paříži stejnou fazónu.

Ovšem už jen díky tomu, že se prohání po kurtu, je Trevisanová vítězkou.

Mezi léty 2010 a 2013 totiž tenis vůbec nehrála.

Bojovala s anorexií.

Uvědomila jsem si, že takhle nejde pokračovat

„Nesnášela jsem své svalnaté tělo, tak jsem se přinutila k dietě na pokraji přežití, abych zhubla,“ vylíčila v blogu pro The Owl Post. „Jedla jsem třicet gramů cereálií a večer ovoce, což mi stačilo k tomu, abych vstala. Mamka běhala sbírat broskve, aby mě viděla něco sníst.“

Zákeřná nemoc jí přervala nadějnou kariéru, mezi juniorkami ukázala své nadání postupem do semifinále čtyřhry ve Wimbledonu i Roland Garros.

Roland Garros

příloha iDNES.cz

Místo dalšího růstu ale spadla do dlouhého období tápání.

„Ztratila jsem o všechno veškerý zájem, ve stavu apatie jsem se uzavřela do takového kokonu. Už jsem ani nepoznávala sama sebe. Naštěstí jsem si uvědomila, že takhle nemohu pokračovat.“

A tak nastoupila na obtížnou cestu zpět.

„Učili mě znovu jíst, abych zacelila své rány,“ popisuje.

Díky úsilí však dospěla k pozitivnímu zjištění: „Anorexie se dá vyléčit.“

26. září 2020 v 18:50, příspěvek archivován: 5. října 2020 v 21:56

Hned v prvním roce po návratu k tenisu, 2014, ovládla dva podniky okruhu ITF, v následující sezoně zvítězila na dalších třech. Její strastiplná cesta vyvrcholila letos v lednu, kdy se v Melbourne poprvé představila v hlavní soutěži grandslamu.

A přestože vypadla hned v prvním kole, položila základy pro aktuální tažení do pařížského čtvrtfinále.

„Není jednoduché dosáhnout na takový výsledek, ale každé ráno jsem vstávala a přemýšlela o svých snech. A tady jsem si jeden z nich splnila.“


Tenis v roce 2024

15. - 28. 1. Australian Open, Melbourne
26. 5. - 8. 6. Roland Garros, Paříž
1. - 14. 7. Wimbledon
26. 8. - 8. 9. US Open, New York
12. - 17. 11. Finálový turnaj B. J. Cupu, Sevilla
19. - 24. Finálový turnaj Davisova poháru, Malaga