Dosud měla v hlavní soutěži v All England Clubu bilanci 1:4. Na světovém žebříčku ji najdete pod číslem 152. Letos na WTA Tour do Wimbledonu vyhrála jen tři zápasy v kvalifikacích. A přece osmadvacetiletá Birnerová v Londýně přežila Azarenkovou, Šarapovovou, Erraniovou či Wozniackou. "Mám z toho strašnou radost," říká.
Přitom vcelku nedávno se nad její kariérou smrákalo. Ještě v lednu 2007 pronikla do 3. kola Australian Open. Jenže pak ji srážely zdravotní potíže. Nejprve si zranila zápěstí, poté musela na operaci s kolenem. "Dva roky jsem se trápila, spadla jsem na 800. místo a objížděla akce s dotací 25 tisíc dolarů," vypráví. "Konkurence je čím dál těžší, přibývá šikovných mladých holek."
Musela se dost hecnout, aby s raketami nadobro nesekla. "Tenis mě ale pořád bavil a snažila jsem se makat naplno. Pořád jsem doufala. Musíte doufat!"
Kočování po podnicích nižší úrovně příliš nevynáší. Birnerová je za podporu vděčná svému příteli Ondřeji Chvapilovi. "Ano, držel mě nad vodou i finančně. Bez něj bych se zpátky nahoru nikdy nedostala."
Právě teď je skutečně "nahoře". Na žebříčku míří zpět k Top 100. V Londýně už si vydělala přes 70 tisíc liber, tedy asi 2,1 milionu korun. "To je bomba. Ty peníze půjdou zpátky do tenisu. Ale přemýšlím taky o nějaké odměně pro sebe."
Místo ve wimbledonském pavouku si vysloužila v kvalifikaci, kde jí jedna soupeřka vzdala ve druhém setu, další ani nenastoupila. Nakonec Birnerová porazila Slovenku Schmiedlovou. V hlavní show nejprve přemohla Američanku Lepchenkovou, poté si podala Ukrajinku Curenkovou. Na stezce do osmifinále jí nyní překáží Puigová z Portorika.
"Tráva mi vždycky seděla. Protože hraju rychle, míče po ní sklouzávají, což je pro soupeřky nepříjemné," říká. "Hlavní je, že jsem zdravá. A taky los docela vyšel. Nedostala jsem hned Serenu (Williamsovou). To pomůže."
A jak si věříte na páteční mač s Puigovou, Evo? "Tak k tomu vám zatím nic neřeknu," prohlásila ve středu s úsměvem. "Nic o ní nevím. Ale ani ona není Serena, takže je hratelná. Uvidíme, jak se budu cítit. Z pohybu na trávě mě bolí celý člověk."
Kromě partnera Ondřeje, sestry a rodičů patří mezi její nejzavilejší fanoušky i rodina Bruntových z londýnské čtvrti Southfields, hned vedle Wimbledonu. "Bydlím u nich při turnaji už 11 let a oni mě přijali za svou," líčí tenistka. "Mám se u nich jako v bavlnce. Chodí na každý můj zápas. Aby mě ve středu viděli hrát, museli v šest ráno vstávat kvůli lístkům."
Bruntovi, starší manželé s dvěma sotva dospělými dětmi, svou českou "dceru" ženou za úspěchem ze všech sil. Dodržují různé oblékací a stravovací rituály. "Pořád jíme rizoto," tvrdí vesele Birnerová. Možná to není úplně nejlákavější strava, ale Birnerová i Bruntovi by u ní moc rádi ještě aspoň pár dní vydrželi.
