Spor tak trochu připomíná hádku malých kluků, kteří se hádají o místo na pískovišti. Jeden chlapeček - zahraniční sázkové společnosti - tvrdí, že si na pískovišti může dělat, co chce. Druhý - české sázkovky - mu odpovídá, že se nejdřív musí dovolit paní učitelky.
Jenomže v tomto případě jde o miliardy korun. A nehádají se pětiletí caparti, ale ostřílení manažeři a politici.
"Zahraniční společnosti tu podnikají, i když nemají potřebnou licenci od ministerstva financí. Samozřejmě tu potom neodvádí daně a další povinné poplatky," vysvětluje postoj domácích společností Petr Knybel, ředitel sázkové kanceláře Tipsport.
Zahraniční internetoví konkurenti většinou tuto námitku odmítají a připomínají, že jedním ze základních principů Evropské unie je volný pohyb služeb a kapitálu.
"Sázení na internetu je bezpečnější než v kamenných pobočkách. Povinný kodex Evropské asociace her a sázek totiž stanovuje přísné kontroly," napsal před časem pro iDNES.cz mluvčí nadnárodního gigantu bwin Kevin O'Neal.
Zahraniční sázkové kanceláře na českém trhuPřečtěte si v týdnu i další články k tématu Úterý: Rozhovor s Martinem Lyčkou z internetové burzy Betfair |
Problémem jsou kamenné pobočky
Český loterijní zákon zahraniční internetové firmy neřeší. A nic se nezmění ani po přijetí novely, která se zabývá hlavně kasíny a hernami.
"Vládní návrh novely měl za úkol řešit nejpalčivější otázku, a to úlohu samosprávy v regulaci loterií a jiných podobných her. Problematiku zahraničních on-line sázkových kanceláří bude řešit nový loterijní zákon, který se připravuje," uvedl Radek Ležatka z ministerstva financí.
"Rozvoj evropského sektoru on-line gamingu je rozhodující měrou ovlivňován rozhodnutími na evropské úrovni. (...) Podle nich musí každé omezení hazardních her zaměřené na ochranu obecného zájmu (jako je ochrana spotřebitele) "koherentně a systematicky" přispívat k jejich utlumení. Členský stát se nemůže odvolávat na nutnost omezit přístup veřejnosti k hazardním hrám, pakliže jsou jeho občané současně vybízeni k účasti na státních loteriích, hazardních hrách nebo sázení, jejichž výdělky jdou ve prospěch státní pokladny." |
Zahraničním společnostem nejvíc vadí povinnost registrací v kamenných pobočkách. Stát tak chce zamezit, aby sázeli mladiství.
"Tahle podmínka nám vadí nejvíc. My jsme internetový byznys - nemůžeme vybudovat síť poboček v sedmadvaceti členských státech Evropské unie. Nebýt toho, o českou licenci bychom nejspíš zažádali. Pak bychom v Česku odváděli daně i všechny další poplatky," poznamenal Martin Lyčka z právního oddělení britské sázkové burzy Betfair.
Povinnost registrace na pobočkách ale jen tak nezmizí. Podle ministerstva je to jeden ze základů loterijního zákona. Právě kvůli ověření věku sázejících.
"Z hlediska důvěryhodnosti si Betfair nemůže dovolit, aby u nás mladiství sázeli. Máme proto přísné kontroly a využíváme i nezávislé zdroje - nejsem si jistý, že to samé probíhá i na kamenné pobočce," argumentuje Lyčka.
Jak se stavíte k působení zahraničních sázkových kanceláří na českém trhu?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 neděle 8. května 2011. Anketa je uzavřena.
O kolik stát přichází? Přesně to nevíme, přiznává ministerstvo
Tím, že zahraniční sázkové kanceláře nemají v Česku licenci, není možné spočítat, o kolik stát ročně přichází.
"Úvahy o prosázených prostředcích v zahraničních sázkových společnostech jsou spíše spekulativní, neboť v tomto smyslu neexistuje žádné reálné evidence," uznává za ministerstvo Ležatka.
Přesto alespoň nějaké odhady existují. Počítají nejméně se stovkami milionů korun. "Česká republika podle mých odhadů ročně přichází řádově o stovky milionů korun. Možná bych se dnes nebál hovořit i o částce blížící se miliardě," tvrdí Knybel.
Španělsko se otevírá, Švédsko zahraniční firmy reguluje
Na připravovanou změnu zákona budou netrpělivě čekat obě strany. Jak české, tak zahraniční sázkové kanceláře totiž tlačí stát do kouta.
Počet sázkařůNa začátku roku 2010 bylo podle společnosti H2 Gambling Capital, která se zabývá statistikami sázek na internetu, v Česku aktivních víc 200 tisíc účtů pro sázení na internetu. Velká část z nich byla vedena u zahraničních společností. Od té doby číslo ještě vzrostlo. |
Pokud nás zakážete, zvážíme právní kroky, křičí zahraniční provozovatelé. Jestli se pravidla pro nás ještě víc zpřísní, odejdeme z Česka a taky budeme podnikat ze zahraničí, hrozí naopak domácí společnosti.
Minimálně do doby, než se změní zákony, tak budou nekonečné spory pokračovat.
Přístup ostatních států Evropské unie se liší stát od státu. Třeba Španělsko trh otevírá. "Stačí, že máme sídlo v Evropské unii. Musíme tam mít jen daňového zástupce, který s regulátorem - tedy státem - komunikuje. Takovou cestu si umím představit i v Česku," nabídl řešení Lyčka.
Na druhou stranu například Švédsko se snaží zahraniční sázkové kanceláře regulovat. "Myslím, že dnes je v Unii víc států, které regulují, než naopak," tvrdí Knybel. "Když v Česku chtějí zahraniční společnosti podnikat, ať požádají o českou licenci, pokud splní zákonné podmínky, a platí stejné odvody jako my."
