Iveta Vacenovská

Iveta Vacenovská | foto: František Zálewský

Vacenovská čtvrt roku pauzírovala, už si zase užívá zápasy a sní o Riu

  • 0
Již podzimní mistrovství Evropy v Jekatěrinburgu odehrála s velkým sebezapřením, po návratu musela na čas vysadit z tréninku a podstoupit léčbu. Dlouho však Iveta Vacenovská bez stolního tenisu nevydržela. Do kolotoče velkých soutěží se vrátila v utkání Ligy mistryň v Métách, startovala na výborně obsazeném turnaji German Open v Berlíně a touží po účasti na olympiádě.

Uplynulé období pro ni nebylo jednoduché. Co vlastně před návratem na mezinárodní scénu dělala? „Odpočívala jsem. Věnovala jsem se fyzioterapii a léčbě, abych se co nejdříve mohla vrátit za stůl. Od začátku prosince jsem začala s lehkým tréninkem. Hrála jsem jednou denně a hodně cvičila. Po Novém roce jsem už trénovala víc a pomalu se dostávala do herního rytmu,“ říká.

Po téměř čtyřměsíční pauze jste v dresu Lince naskočila přímo do Ligy mistryň. A comeback na mezinárodní scénu jste v Métách oslavila “postupovým“ bodem...
Byl to opravdu hodně ostrý start a už vůbec ne jednoduchý. Přestože jsem v Métách první zápas s Wu Jiaduo těsně prohrála, byla jsem s mojí hrou po té dlouhé pauze vcelku spokojená. A hlavně mi pak vyšlo závěrečné utkání, ve kterém jsem porazila Carol Grundischovou - ten zápas jsem si užila.

Zmíněný duel v Métách vstoupil do historie, protože o postupu vašeho celku do semifinále rozhodl jediný míček. Bylo to hodně velké drama?
To ano. Hned po utkání se nikdo neradoval, ani jeden tým si nebyl jistý postupem. Snad patnáct minut se vše horečně přepočítávalo. Nakonec se štěstí usmálo na nás... Neuvěřitelné.

V semifinále Ligy mistryň vás čeká TTC Berlín - jeho dres obléká Petrissa Soljaová, která hrála dvě sezóny u vás v Linci. Budou to prestižní zápasy?
S Berlínem se v Lize mistryň potkáváme prakticky každý rok. Nebude to tedy nic výjimečného, i když to vždycky bývá hodně vyrovnané. A co se týká Petty, je z Lince už dva roky, budeme to brát jako každé jiné utkání. Pochopitelně chceme vyhrát doma i venku.

Olympijská sezona je plném proudu. Jaký je váš další program?
Bohužel jsem se letos nedostala na evropský TOP 16, po těch zdravotních problémech to nevyšlo. Zato se blíží mistrovství světa družstev v Malajsii, v polovině února jedeme na závěrečnou přípravu do Düsseldorfu.

Na šampionátu vás už ve skupině čekají špičkové týmy, mimo jiné Japonsko, Německo, KLDR... Co říkáte takovému losu?
Hodně těžká skupina, ale na druhou stranu jsem vcelku ráda, přijde změna. Už mi připadalo únavné hrát pořád dokola s Ukrajinou, Běloruskem nebo Nizozemskem. Těším se, i když to bude hodně náročné. Japonsko a Německo jsou top týmy, a severní Korejky... Světové turnaje moc neobjíždějí, nejsou tudíž na žebříčku ani na očích, ale jde o výborné hráčky.

Krátce po Malajsii, v dubnu, přijde na řadu evropský kvalifikační turnaj pro olympijské Rio, v Istanbulu se bude hrát o deset letenek do Ria...
Účast v Riu je mým snem, velkým cílem. Olympijskou kvalifikaci jsem hrála už dvakrát - je to těžký a hlavně nevyzpytatelný turnaj, na kterém se mnohdy zrodí zázračné výsledky. Proto chci objet co nejvíc turnajů World Tour a polepšit si na světovém žebříčku. Stále je totiž šance, že bych se mohla na olympiádu dostat právě z něho; v Istanbulu to bude fakt obtížné.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž