Hlaváčková na stupních vítězů

Hlaváčková na stupních vítězů - Česká plavkyně Ilona Hlaváčková (vpravo)na stupních vítězů. Uprostřed španělská vítězka Nina Živaněvská, vlevo bronzová Japonka Noriko Inadaová. | foto: AP, ČTK

Plavkyně se učila být sobcem, aby mohla uspět

  • 5
Praha - Ještě v deseti letech měla z vody fobii. Stačilo, aby se k hladině jen přiblížila. Natož aby do ní skočila! Ve čtvrtek získala pro Česko historicky první plaveckou medaili z mistrovství světa v dlouhém bazénu. Znakařka Ilona Hlaváčková. "Měla jsem z vody panickou hrůzu, ale pak mě kamarádka vzala do plaveckého oddílu a trenér mi přikázal, abych skočila. Tak jsem se bloku zbavila," vzpomíná.Dále čtěte: Hlaváčková má stříbro, zlato bylo na dosah

Ani čtyři tituly mistryně Evropy ji nezměnily. Zůstala tichá a skromná. Jako studentka vysoké školy bydlí na koleji, obědvá v menze. Moc toho neutratí. Deset tisíc korun, které měsíčně dostává od vysokoškolského centra, jí k životu stačí. "Žiju si líp než student, který chodí na brigády," říká s úsměvem Hlaváčková.

Vedle kraulaře Květoslava Svobody je jediným českým plavcem, který dokáže soupeřit se světovou špičkou. Pojďme si s ní prožít první pocity po úspěchu. "Nejdřív cítím obrovskou euforii. Po třiceti vteřinách, když lezu z vody, mi ale naskočí husí kůže. Mrazí mě, že budu muset výkon zase zopakovat."

Je tak trochu nešťastná povaha, všechno moc prožívá. "Neumím křičet, takže se musím vypovídat nebo vybrečet. Občas se bavím i se zdí," svěřuje se šestadvacetiletá plavkyně.

Před závody sama sebe přesvědčuje, že je outsider. "Nerada zklamávám, radši překvapuju," opakuje s oblibou. Je to její životní motto. "Ta nervozita mi občas bere chuť závodit." Těžko se jí zbavuje třeba i ve škole. Kdo jí pomáhá s ní bojovat? Přítel, tenista Pavel Kudrnáč.

"Je to taková duše trpělivá. Vždycky mě vyslechne. Bohužel na závody se mnou jezdit nemůže, hraje turnaje." Má naštěstí trenéra Milana Moravce, který před lety získal doktorát z psychologie. "Mohu mu říct úplně všechno. Byl mi nablízku, když se naši rozváděli. To jsem byla v osmé třídě."

Oslovuje ho: Pane trenére! "Jen jednou jsem mu omylem tykla. Beru ho jako autoritu," vysvětluje Hlaváčková. Jsou spolu už jedenáctou sezonu.

Vyrval ji ze závislosti na talismanech a rituálech. Nedávno ji zasvětil do asijské filozofie, naučil ji speciální dýchací cvičení. Objevil pro ni jógu, klid čajoven a tibetskou meditační hudbu. "Díky ní se líp koncentruji a jsem v pohodě. Pomáhá mi to k lepším výkonům. Vždyť osmdesát procent výkonu dělá psychika," tvrdí Hlaváčková.

Ale trenérovi je vděčná i za něco jiného. "Naučil mě být občas sobcem." Příklad? Loni ji svaz nutil, aby odjela na mistrovství Evropy. Ona se rozhodla odpočívat. Ukázalo se, že to byl správný krok. S trenérem mají společný cíl: olympiádu v Aténách a finálovou účast na znakařské stovce. To by měl být vrchol její kariéry.

, Téma

Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž