"Políbil jsem ji snad tisíckrát a pořád nemůžu uhasit tu žízeň," vyznal se nejlepší hráč mistrovství Juvraj Singh. Druhý den možná jeho vztah k poháru lehce ochladl, v rukou údajně držel jen jeho repliku.
Indie zdolala v Bombaji v dramatickém finále Šrí Lanku. "Svět nám leží u nohou," jásal pak list Times of India. Jenže v zemi zblázněné do kriketu byla radost vystřídána zlobou a vztekem.
Špatná trofej? To je žert? Musí být, přece jsme nehráli komedii, ale o titul mistrů světa!
Indičtí reprezentanti dostali za vítězství jen napodobeninu, napsal britský deník Telegraph. Údajně existuje víc než jeden pohár a noví šampioni nedostali tentýž jako předchozí vítězové šampionátu.
Když se dohrávalo finále, originální trofej byla zamčená v trezoru celního úřadu v Bombaji. Organizační výbor totiž nezaplatil celní poplatek 30 tisíc dolarů za to, aby mohl kriketový pohár vstoupit do země.
Vyroben byl v roce 1999 ze zlata a stříbra: na vrcholu je zlatá koule, která představuje kriketový míček, drží ji tři stojany, symbolické pálky. Na výšku měří 60 centimetrů a váží asi 11 kilo. Na podstavci jsou vyryta jména předchozích vítězů, je na něm místo pro dvacet šampionů.
"Organizační výbor turnaje chtěl, abychom trofej uchovali," prozradil Sumit Dutt Majumder, šéf celního úřadu.
Zástupci pořadatelů se ovšem brání: "Pohár byl správný, nesl logo šampionátu a byl tím, o který všech čtrnáct účastníků hrálo." Tak proč byly v Indii poháry dva?
Ten, který zadržovali celníci, byl prý určen jen pro ceremoniální účely a je permanentně uložen v ústředí kriketové federace v Dubaji. "Nese logo federace, nikoliv šampionátu a je uložen v ústředí federace," stálo v jejím prohlášení.
"Jenže právě ten ceremoniální byl pokaždé předávána vítězům," kritizovali vítězní hráči. "Je to urážka!"
