"Je to dobrý, jsem za to rád," říkal. "Dostat se do finále, to je většinou můj cíl. Někteří říkají, že chtějí medaili a takové ty kecy. Medaili nakonec chce každý, ale když něco říkáte, také musíte být trochu realista a nejen plácat, že vyhrajete. Tady je teď deset lidí, kteří mohou vyhrát. A jak se jim to povede sjet, to dopředu nemůže říct nikdo."
Ale mezi těma deseti, co mohou vyhrát, jste teď i vy.
Jestli jsem to řekl, tak asi jo. Devět jich ráno zaspí a vyhraju...
Je to opravdu tak těžká trať, jak většina kanoistů tvrdila?
Je fyzicky náročná, cik cak. Bohužel její stavitel, olympijský vítěz ze Sydney Thomas Schmidt byl vždycky známej tím, že to je silný Germán, namakanej a rve to vracák nevracák. On si nevybral tu snazší cestu, kde to necáká, on si vybral radši cestu, kde mu teče voda přes hlavu a jel hlava nehlava.
A dneska staví tratě...
A přesně podle toho, jak jezdil, ty tratě i vypadají. Není problém postavit jednu bránu sem a přes proud přemakat na druhou stranu, to jsem jezdíval i v tréninku. Jenže tady všichni dojíždějí a klopěj hlavy, že to je fyzicky náročný. Krása vodního slalomu je v tom, že se podaří postavit trať, která využije vlny a válce a na které, když to dobře najedete, zakloníte nebo předkloníte, vás ta voda doveze sama. Neměly byste celou trať rubat. Kdo chce rubat, tak ať jezdí štreky nebo vesluje. Ale tady to je o umění, to je jako hra na piáno. Nestačí mlátit nebo rvát za smyčce a mačkat struny. Tohle se staviteli nepovedlo.
Bylo to na vás i dlouhé? 25 těžkých bran?
V závěru jsem to tam špatně odhadl a popravdě jsem už moc nemohl, jen jsem se snažil neudělat velkou botu, aby z toho nebyly takové ty mé pověstné šťouchy na posledních brankách. Toho jsem se chtěl vyvarovat a na úkor času to trochu jistil.
Máte postupem do finále vnitřně splněno?
Asi jo. Tedy po sportovní stránce.
Budete první olympijskou kategorií, jejíž finále je v sobotu na programu. Vyhovuje vám takový program?
Jo, mám to radši hned zkraje. Mohu si nastavit nějaký režim a odpoledne mám pak volné, mohu se dívat na závody, jít na oběd, na večeři, do města. Ti, co závodí odpoledne nebo v neděli, jsou potom tak sevření, nikam nejdou, v neděli skončí, nastrkají je do auta a jedou domů.
