"Měli strašnou radost. Ptali se mě: To je z Německa, ne? Musela jsem je opravit," usmívá se krásná blondýnka. Know-how však neprozradila a recepturu odvezla zpátky domů. "Je to naše rodinné tajemství."
Dva roky strávila Vánoce na Novém Zélandu, rok předtím v Austrálii. "Na Štědrý den jsem si vyjela na lodi do sydneyského zálivu a strašně si to užívala. Vzpomínala jsem, jak se doma lidi pachtí v tlačenicích po krámech..." Pak si v tričku a kraťasech rozdala dárky s přáteli v české komunitě. "Ani stromeček nám nechyběl, oni tam stejně kupují spíš umělý."
Stesk po domově ji nezastihl ani na chvilku. "Já už to tak neprožívám, od té doby, co na Ježíška nevěřím."
Dárečkovou radost si však s americkým přítelem Markem Mendelblattem užívají po česku - 24. prosince večer. Na rozdíl od anglofonní tradice, jež velí darovat 25. ráno. Stejně tomu bude i letos v Neratovicích. I když ještě včerejšek trávili oba na horách ve Špindlerově Mlýně.
"Byla jsem na běžkách, strašné počasí, brrr,"hlásila jachtařka. Do úklidového běsnění se moc nezapojí a ušetří před ním i Marka. "Nebudu ho vytěžovat, zajdem si na procházku. Nebo zabruslit. A když nebude moc zima, vyrazíme na kole."
V útulném stavení v Neratovicích se sejde s celou rodinou. Starší sestra Pavla se nejspíš brzy stane její parťačkou na lodi v nové třídě 470. "Těším se, jak bude mít synovec Štěpán radost, až začne rozbalovat."A Mark prý k tomu zahraje na kytaru koledy. "Snad ho ještě nějakou naučíme,"zadoufá.
Na Vánocích v Česku jí vadí stres a shon. Ale oceňuje, že po Štědrém dnu jsou lidi milí, hodní a pokorní. "Je to obrovský rozdíl proti zbytku roku. V Austrálii se chovají hezky pořád."'
