Během pěti etap strávila na moři 132 dní, sama na osmnáctimetrové jachtě ujela přes 62 tisíc kilometrů. „Nemůžu uvěřit, že to mám za sebou,“ prohlásila. Vítal ji špalír lidí, rodiče a přátelé za ní přiletěli z Velké Británie.
Na lodi se pohybovala už jako batole, první mistrovský závod zvládla v jedenácti letech. Na univerzitě v Glasgow, kde vystudovala sportovní medicínu, se stala členkou skotského olympijského týmu.
Cesta kolem světa však byla zdaleka největší výzvou. Už cestou se Richardsová zapsala do knihy rekordů jako první žena, jež sama přeplula Atlantik od západu na východ.
Ale pohodové dny střídaly nepříjemné. Jachtařka si víc než den sešívala hlavní plachtu, kterou roztrhl vítr. Plula i místy, kde se pohybují piráti. Denně spala jen přes čtyři hodiny. Pila vodu a čaj, a když se jí nechtělo vařit, jedla oblíbené sušenky. A hygiena? Místo sprchy kbelík mořské vody nebo dětské ubrousky.
Dostávala tisíce e-mailů od fanoušků, její cestu sledoval celý svět.
I přes úspěch se však Richardsová už na podobný závod nechystá. „Ne, tohle pořád není moje hra,“ řekla. „Teď se těším na pořádný spánek v suché posteli, která se nehoupe.“
