"Chci se pokusit o ženský světový rekord." Ten drží Australanka Susie Maroneyová časem 17 hodin a 14 minut.
Pokud oba uspějí, bude to mimořádný výkon. Vždyť v rozbouřené vodě, která má mezi šestnácti a osmnácti stupni, mohou strávit třeba dvacet hodin, tedy skoro celý den.
V polovině cesty, na francouzském břehu, si smějí podle pravidel odpočinout jen několik minut.
"Možná si ani neuvědomují, co přesně je čeká. Musí jim dvacet hodin přát dobré počasí, to je na La Manchi těžká věc," říká Michal Štěrba. Muž, který připravil šest plavců, již úspěšně Kanál překonali. Nyní k nim může přibýt sedmý.
Kromě Hlaváčové a Čecha se letos potřetí v kariéře pokusí o jednocestnou přeplavbu i brněnský dálkař Petr Mihola.
Tam i zpět ještě Čech neplaval
Pro českou veřejnost zůstane však tak trochu ve stínu Hlaváčové a Čecha.
Zatím žádný z tuzemských plavců podobný kousek, který plánují oni, nedokázal, poslední tři roky dokonce ani nikdo na světě.
Rekordy na kanálu La Manche1. přeplavba 24. 8. 1875 |
Především Čech mu obětoval celou sezonu. Dlouho sháněl sponzory, pomáhal mu i děkan Stavební fakulty VUT v Brně, kde studuje. Nabral několik kilogramů, v tréninku zvyšoval dávky a už čtrnáct dní se připravuje přímo v Doveru.
Hlaváčová je přesný opak. Proti loňsku zhubla šest kilo, což může být ve studené vodě problém. Do Anglie odlétá až dnes, ještě ve čtvrtek totiž startovala na evropském šampionátu v Maďarsku. Závod na deset kilometrů však nedokončila, kvůli nevolnosti musela vzdát.
Byť chce doplavat tam i zpět, tajně doufá, že se jí podaří splnit si loňský sen – tedy vytvořit absolutní světový rekord v klasické přeplavbě.
"Od začátku půjdu naplno, a pokud bych rekord atakovala, zkusím to. Zpátky bych se jen vyplavala."
Budou čekat na dobré počasí
Zatím není jasné, kdy se oba na štreku ze Shakespearovy pláže v anglickém Doveru vydají. Dnes jim sice začíná týdenní povolení, ale oba budou čekat na ideální podmínky.
Právě ty jsou základem k úspěchu. Můžete být totiž dokonale připraveni, ale pokud nebudete mít štěstí na ideální proudy, tzv. tide, neuspějete.
Ten dobrý vám klidně o několik hodin plavbu ulehčí, ten opačný velký sen zpřetrhá. Nejlepší šance pro Hlaváčovou i Čecha zřejmě nastane kolem 4. nebo 5. srpna.
Abude to také boj o to, kdo se stane českou "two-way" jedničkou. Je dokonce možné, že se k pokusu vydají ve stejný čas a vyhraje ten rychlejší. "Nesoutěžíme spolu, ale každý chce být ten první," říká Hlaváčová.
Paradoxně jsou oba členy stejného klubu, Univerzity Brno. Na startu však nebudou stát proti sobě jen oni, ale také jejich lodivodi. Oba totiž povedou kapitáni konkurenčních asociací. A uspět je pro každého z nich velká prestiž.
Přesto "two-way" není v historii Kanálu výjimečná věc. Několik lidí zvládlo úžinu přeplavat už třikrát.
Prvním byl Venclovský. Pamatujete? "Já su tak šťastné."Praha (rob) - Je to příběh jako z amerického filmu. Až do třiceti let neměl o plavání páru, pak rok strávil na invalidním lůžku a nakonec jako první Čechoslovák překonal slavnou úžinu La Manche – včera to bylo 35 let. I takový byl život Františka Venclovského. Původně se tenhle rodák z Přerova měl proslavit úplně v jiném sportu. Miloval box, byl přeborníkem Olomouckého kraje, a dokonce snil, že se v roce 1960, ve svých osmadvaceti, podívá na olympiádu do Říma. "Jenže když jsem se na ni připravoval, měl jsem nehodu. Skákal jsem přes koně a po pádu si těžce poranil páteř," vzpomínal Venclovský později. Téměř rok prožil na invalidním lůžku a jeho sportovní kariéra se zdála být pryč. Když se pak vracel do normálního života, poradili mu lékaři, aby kvůli rychlejší regeneraci plaval. Poslechl. Postupně zkoušel zdolávat delší a delší štreky, začal s otužováním a v hlavě se mu zrodil nápad: zdolat La Manche. Poprvé se o to pokusil v září 1970, ale už dopředu to byl téměř prohraný boj. Venclovskému docházely peníze, a tak dál nemohl čekat na dobré podmínky. Na cestu přes Kanál se pustil v nepříznivém počasí. Navíc neměl žádné zkušenosti s plaváním v moři, brzy dostal mořskou nemoc, zvracel. Musel si sundat i špatné brýle a pokračovat bez nich. "Voda je zrádná, proniká do očí, oslepuje. Chce se mi křičet, řvát: Muka!" popisoval. Přesto se nevzdával. Byl na dohled pobřeží, jenže kvůli silným proudům stál několik hodin na jednom místě. Z vody ho vytáhli až za tmy, jeho tělo bylo téměř bezvládné. O jeho snaze však byl natočen dokument s výstižným názvem Poražený vítěz. Když ho lidé v Československu viděli, začali Venclovskému psát, aby se o La Manche ještě pokusil. Přidal se dokonce i tehdejší prezident Husák. V pátek 30. července 1971 se Venclovský dočkal. Pouť z Francie na doverské pobřeží zvládl za 15 hodin a 26 minut. Když dohmátl, hanácky pronesl památnou větu: "Já su tak šťastné." O čtyři roky později se na Kanál vrátil, v opačném směru si čas vylepšil na 13:42. La Manche nebyl jeho jediným "kouskem", výrazně o sobě dal vědět i přeplaváním sibiřského veletoku Angary. Zemřel v prosinci 1996. Přemožitelé Kanálu (11 Čechů, kteří zdolali La Manche)František Venclovský Jan Novák Ludmila Jelínková Libor Laštík Richard Blatný Dana Zbořilová Jan Příborský David Čech Richard Haan Stanislav Bartůšek Yvetta Hlaváčová |
 Yvetta Hlaváčová. |
