Plzeňský boxer Václav Pejsar v centru AtomGym, kde se chystá na duel o...

Plzeňský boxer Václav Pejsar v centru AtomGym, kde se chystá na duel o profesionálního mistra Česka v supertěžké váze. | foto: Petr Eret, MAFRA

Na jaře boxoval proti Pricemu, teď Pejsar touží po českém titulu

  • 0
Zvláštní případ, tenhle svalnatý chlapík z Plzně. Ještě před sedmi lety vůbec netušil, že by se mohl jako boxer živit v profesionálním ringu. Teď, ve 32 letech, je Václav Pejsar českou jedničkou v těžké váze, stačilo mu k tomu pouhých dvanáct zápasů v profiringu, z toho devět vítězných.

V květnu se, byť neúspěšně, bil na fotbalovém stadionu v Liveropoolu před tisíci fanoušky proti britské hvězdě Davidu Pricemu. A tento týden, ve čtvrtek 27. října, ho v Praze čeká souboj o titul České Unie Boxerů Profesionálů proti aktuální domácí dvojce Tomáši Mrázkovi.

„Boxuju o svůj první republikový titul a moc ho chci,“ svěřuje se Václav Pejsar. Ale zároveň mu zacukají koutky. „Kdyby mi tohle řekl někdo ještě před pěti lety, zaklepu si na čelo...“

Soupeř? Tomáš Mrázek vybodoval i Williamse

Souboj o titul České Unie Boxerů Profesionálů v těžké váze mezi Václavem Pejsarem a Tomášem Mrázkem se uskuteční ve čtvrtek 27. října v rámci galavečera Heroes Gate v Aréně Sparta na Podvinném mlýně. Borci se utkají v desetikolové bitvě. Pejsar se na turnaji Heroes Gate představil již dvakrát a vždy zápas dokázal ukončit před limitem. Nyní ho čeká zkušený rival. Tomáš Mrázek má sice zápornou bilanci, nicméně se v ringu ve více než sedmdesáti profesionálních duelech potkal s velkými jmény jako Marco Huck, Rudolf Kraj, Mariusz Wach, Francesco Pianeta, Ondřej Pála, Roman Kracík nebo Tyson Fury. S tím prohrál až na body těsně 57:60. A v roce 2013 v Lucerně vybodoval Denny Williamse, přemožitele legendárního Mika Tysona.

Jako kluk se chvíli věnoval karate, v patnácti letech jej na chvíli uhranula kulturistika, jednou si zazávodil i v klubu plzeňského matadora Václava Speierla. „Ale ani to netrvalo dlouho. Až v pětadvaceti, to jsem pracoval v Teplicích, jsem začal chodit ke kamarádovi a zkusil kick-box. Jen tak, pro sebe. Jenže už po měsíci se mě ptali, jestli si nechci zkusit ostrý zápas. Říkal jsem si, na to už jsem starý, ale proč vlastně ne,“ vzpomíná Pejsar.

Pak už kariéra nabrala obrátky. Zápasů přibývalo, jak v kick-boxu, tak v K1, mít na galavečeru Pejsara se cenilo. V roce 2014 se stal i světovým šampionem v K1 organizace WKF, ve finále knockoutoval francouzskou mlátičku Romaine Ticaneho. Brzy si ho všiml promotér a manažer bojových sportů Miroslav Pek a nabídl mu duel v klasickém boxu. „I v kick-boxu nebo K1 jsem totiž používal hlavně ruce, moc jsem toho nenakopal. A v ringu mi to sedlo.“

Hned se vrhl mezi profesionály, to jsou necelé dva roky zpátky. První zápas? „Odvezli mě na Slovensko boxovat proti jejich jedničce Lukáši Horákovi. Porazil jsem ho ve druhém kole KO a tím se to celé odpíchlo. V té době to bylo velké překvapení,“ líčí plzeňský boxer.

Přišly další cenné skalpy, jeho tvrdé rány neustáli Rudolf Murka, Larry Olubamiwa, František Kynkal, Maďar Gabor Farkaš, Gruzínci Jomardashvili a Ggeshidze, další Češi Martin Stenský, Lukáš Skirca. I porážky, které si připsal, mu zvedly kredit - s německou hvězdou Tomem Schwarzem i ukrajinským bijcem světového formátu Andrejem Rudenkem prohrál na body.

Až přišel květen letošního roku a pozvánka do Liverpoolu, kde se postavil britské hvězdě první velikosti Davidu Pricemu. „Kdo zná box, dobře ví, že Anglie je Mekkou tohohle sportu. Boxeři jsou tam větší hvězdy než u nás fotbalisti. Lidi boxu rozumí a atmosféra se nedá popsat slovy. Den před zápasem bylo vážení. Přišlo stejně lidí jako u nás na galavečery. A na finálové zápasy bylo v hledišti fotbalového stadionu 40 tisíc lidí,“ popisuje Pejsar.

Moc se chtěl za kanálem La Manche ukázat, jenže zkušený Brit ho ve druhém kole poslal k zemi. První porážka v kariéře po knock-outu... „Nebyl jsem vyjukaný, ale sám na sebe jsem si udělal příliš velký tlak. Doma mi všichni věřili, ale stálo to za houby. Opakoval jsem stejné kombinace, Price si zkušeně počkal a trefil mě,“ míní boxer plzeňského AtomGymu.

Po tomhle souboji si dal tři týdny pohov, pak začal znovu dřít. Teď má před sebou další výzvu – český profesionální pás. Byl na soustředění v Krkonoších, studuje videa z Mrázkových předchozích zápasů. „Je to zkušený kluk, hodně vydrží, jen tak ho něco nepoloží a bere každou výzvu,“ uznává rivala. „Ale ten pás je můj cíl a moc ho chci vyhrát,“ pousměje se vzápětí.

Co pak? To nechá osudu. „Když jsem začal, měl jsem jediný cíl – zkusit si ostrý zápas. Pak přišel další, dostat se na plzeňský galavečer Souboj Titánů. A byl jsem tam snad pětkrát. Pak jsem chtěl do Lucerny, to je česká Mekka boxu. I to se mi splnilo. Co přijde dál, to se uvidí. Třeba zápas takového kalibru jako s Pricem. Anebo nabídka z Ameriky...,“ lehce se zasní.

Nejdřív si chce ale ve čtvrtek večer v Praze připnout ten český pás.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž