MEZI ČECHY. Český lezec Adam Ondra (v hloučku třetí zleva) se usmívá při debatě s krajany. | foto: Monika Brkalová

Protesty kvůli reklamě? Neřešil jsem to, cítím šanci na zlato, říká Ondra

  • 20
Innsbruck (Od našeho zpravodaje) - Zatímco svahy Alp šly za hustou mlhou pouze tušit, na innsbrucké lezecké stěně se jasně zrcadlila parádní forma českého reprezentanta Adama Ondry. Obhájce světového titulu jako jediný v kvalifikaci lezení na obtížnost vylezl obě cesty až na vrchol. „Dodalo mi to sebedůvěru,“ jásal. A poté vyprávěl, jak ho nerozhodily proti němu vznesené protesty.

Co se v innsbruckém areálu Kletterzentrum, známém lezeckém ráji, stalo?

Ondra při zdolávání modré cesty šlápl levou nohou na reklamní banner. A to se nesmí. 

Mistr světa z let 2014 a 2016 tak čelil hrozbě trestu od rozhodčích, kteří museli vyhodnotit, zda si zmíněným dotykem nějak nepomohl. Pokud by se „jury“ shodla, že získal neférovou výhodu, sebrala by Ondrovi body dosažené po překonání osudného místa.

Nestalo se tak. Obě postupně podané stížnosti byly zamítnuty. 

„A i kdyby to uznali, tak bych stejně postoupil,“ bral Ondra vše s nadhledem. O prvním protestu se dozvěděl krátce poté, co absolvoval modrou cestu. Od reprezentačního šéftrenéra Tomáše Bintera brzy přišlo uklidnění - regule neporušil. 

S tímto povzbuzením pak vylezl na vrchol žluté cesty. Když se později objevila druhá „reklamace“, upozorňující na již jednou posuzovanou situaci, byl Ondra naprosto klidný. Postup už měl jistý, žádný výrok ho nemohl o semifinále připravit.

Jak došlo k tomu, že jste na reklamní banner šlápl?  
Byla to hlavně chyba stavěčů. Umístili totiž reklamní banner tam, kde bylo velmi lehké a hodně přirozené si na něj stoupnout. Banneru jsem se dotkl, ale hned jsem dal nohu o něco výš. Vůbec jsem kontakt nezaregistroval. Člověk se nesoustředí, zda se dotkne stěny,nebo reklamy.

Se stejným místem měli trable i jiní. Nedalo se banneru vyhnout?
Už když se na umístění té reklamy každý zkušený lezec podívá zespoda, tak uvidí, že je přirozené, že tam tu levou nohu zkrátka dáte. Je to bohužel velká chyba stavěčů, že to tam vůbec dali. Proti mně vznesené protesty sice rozhodčí neuznali, ale je strašná škoda, že potrestali Kanaďana Seana McColla a hlavně Francouze Romaina Desgrangese. Ten byl jedním z favoritů na umístění na bedně, takhle skončil v páté desítce a vypadl.

Uspěl i Konečný

Do semifinále, kde závodí 26 lezců, se dostal i talentovaný Jakub Konečný a to z děleného třináctého místa. Další český reprezentant Martin Stráník skončil sedmatřicátý.

Když jste viděl, jak dopadli oni, nebyl jste při opětovně podaném protestu nervózní, že přijdete o body z modré cesty?
Ne, opravdu ne. Bylo mi to téměř jedno, protože už jsem měl za sebou i druhou cestu a věděl jsem, že postoupím. V kvalifikaci o nic jiného než o postup nejde. Nezáleží, jestli skončíte první, nebo desátý. Bojuje se vlastně jen o startovní číslo pro semifinále.

Jak se vám lezlo? Počasí bylo asi ideální, 18 stupňů Celsia a pod mrakem.
Ano, to bylo fajn. Nemám rád, když je vedro. Líbily se mi i cesty, byť nebyly pro jednotlivé kvalifikační skupiny vyvážené (každá ze dvou skupin lezla dvě ze čtyř různých cest). To by se stávat nemělo. Lezlo se mi dobře, jsem příjemně překvapený. 

Cesta Adama Ondry na vrchol:

Nastal nějaký moment, kdy jste se ocitl v problémech?
Až závěry cest mi daly zabrat, to jsem si musel máknout. Ale já jsem věděl, že tady nezvítězím v suchém triku. Vím, že musím makat na maximum. Zkraje první cesty jsem byl trochu nervózní, přece jen jde o začátek a nechcete udělat hloupou chybu. Neměl jsem ale vyloženě hrůzu z pádu. Spíš jsem cítil zdravou bojovnou náladu. Přesně tak musím mít nastavenou mysl, abych uspěl. Cítím, že mám šanci na zlato.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž