Vážně?
Ano. Mohlo to být samozřejmě delší, to kdybych zpomalil o vteřinu. Ale to jsem nechtěl, já chtěl závodit.
Co se přihodilo?
V první zatáčce jsem ztratil hodně pozic, pak šel trochu dopředu, ale přes toho Lavertyho se ne a ne dostat. Tlačil jsem na něj, tlačil, až jsem dotlačil. Od druhého kola jsem jel rychleji než v kvalifikaci, už mi nestíhaly přední vidlice a já šel nadoraz.
Pády člověka vždycky štvou. Štve to ale víc, že se to stalo v Brně?
Myslím, že kdo to viděl, tak ocení, že jsem závodil. Užil jsem si to možná víc než závody, kde jsem dojel úplně poslední a měl konečně pocit, že tu nejsem do počtu. Nechal jsem se vymotivovat. Pokud s tímhle pocitem začnu v pátek při dalším závodě v Silverstone, nemuselo by to být špatné.
Pojedete? Nebo zase hrozí stopka kvůli nesplaceným financím vůči týmu?
Nikdo nepřemýšlí, že bych tam neměl být. Takže pojedu.
Byla v Brně šance na váš premiérový bod v MotoGP?
Tlačil jsem na toho Lavertyho, abych se udržel ve skupině, co byla před námi. A ona nakonec jela opravdu o to patnácté místo.
Teď budete relaxovat?
Ano, sbalím se a jedu na chatu.
