Tuhle sjezdovku světová esa moc neznala. A bylo to vidět.
Jmenuje se Vertigine a až doteď se s ní detailněji seznámil málokdo. Konalo se tady italské mistrovství, jel se tady Evropský pohár, ale ten Světový v Cortině d´Ampezzo absolvují pouze ženy.
Kriechmayr pozlatil svou dominanci v super-G, Zabystřan je dvacátý na světě |
Vertigine v překladu znamená závrať. A závrať z až 61procentního sklonu, který vrchní pasáž téhle trati nabízí, opravdu způsobuje.
„Hlavně ten skok, u kterého netušíme, co udělá. Vypadá to, že se bude docela lítat, ne vysoko, ale daleko určitě,“ předpovídal Jan Zabystřan.
I proto přišla hned na začátku bitvy o medaile ze super-G docela komická situace.
V tuze těžké pasáži s prudkým skokem do neznáma totiž postupně vylétli Christian Walder, Loic Meillard i Mauro Caviezel. Tedy muži se startovními čísly 1, 2 a 3. Ani jeden z nich prudkou pasáž nezvládl a nevešel se do následující levotočivé branky.
„Sledoval jsem to, hodně náročné. Největším problémem tam byla rychlost. Tak trochu jste se museli modlit, abyste tu pasáž zvládli aspoň trochu solidně v rychlosti a zároveň se do té brány vešli,“ líčil nakonec pátý Dominic Paris.
Nejlépe si s obtížným místem poradili pozdější mistr světa Vincent Kriechmayr, stříbrný Romen Baumann a také bronzový Alexis Pinturault.
Alexis Pinturault na trati superobřího slalomu na mistrovství světa v Cortině d'Ampezzo.
A velmi slušně to zvládl také Zabystřan.
V 23 letech stále jeden z nejmladších účastníků šampionátu.
„Byl to hodně záludný skok. Už na prohlídce to vypadalo náročně, ti první tři neměli šanci vidět nikoho před sebou, proto to tam tak vypadalo. Když jsem to viděl, tak jsme se tomu trošku… nechci říct smáli, ale divili se,“ povídal český závodník.
Ten měl výhodu, že do super-G startoval až jako dvaačtyřicátý.
Mohl tak trávit dost času zkoumáním záludného místa. Mohl si trať načíst, aby posléze tolik nechyboval.
„Určitě to byla výhoda, protože od čtvrtého místa už tam moc lidí nevylétlo, všichni si to hlídali, uzpůsobili té rychlosti jízdu a jeli to místo v takovém driftu,“ popisoval.
Sám náročnou pasáž zvládl velmi slušně, po ní na vedoucího Kriechmayra ztrácel 1,99 sekundy. „Čtyři brány po skoku jsem s tím bojoval, trochu jsem ztratil, ale dole se mi to líbilo,“ usmíval se.
Jak by ne, vždyť druhou půlku superobřího slalomu jel tenhle mladík dokonce rychleji než mistr světa.
Úsek mezi druhým a třetím mezičasem zvládl jako čtvrtý nejrychlejší, manko na Rakušana v té chvíli činilo 1,95. A v tom závěrečném měl pak devátý nejrychlejší čas. Výsledný čas v cíli? O 1,92 sekundy horší než Kriechmayr.
A velmi slušné 20. místo k tomu.
„Mám radost, že jsem jel spodní pasáž o něco rychleji než on. Lyže mi letěly a mně se lépe dařilo navazovat na jednotlivé brány, v tom jsem docela rychlý,“ líčil.
Před startem Zabystřan upozorňoval, jak bude rád, když se vejde do elitní třicítky. Jak superobří slalom nebere jako trénink, ale zároveň ví, že ho ještě čeká oblíbená kombinace.
„I proto jsem s dvacátým místem a hlavně s tou ztrátou spokojený. Pro kombinaci je to docela dobrý odstup, takže pokud se mi podobně povede i kombinačním super-G, mohlo by nám to hrát do karet,“ culil se.
Právě v kombinaci si před dvěma lety v Aare dojel pro nejlepší výsledek na mistrovství světa - pro patnáctou příčku.
Se současnou formou v super-G může mít příští pondělí šanci si tuhle statistiku vylepšit.
