„Neuvěřitelné! Konečně,“ jásal s neoholeným strništěm na tváři.
Takřka vše bylo letos jinak než tehdy v roce 2007.
Nejen proto, že Ondřej Bank mezitím zestárl, je mu 34 let, stal se otcem a přestál záhadné nemoci i závažná zranění.
„V Beaver Creeku byl před sedmi lety super slalomářem a slušným sjezdařem. Teď je to naopak,“ připomněl jeho starší bratr a kouč Tomáš Bank. „Tehdy nebyl pod tlakem, protože po kombinačním sjezdu mu patřilo až 25. místo, ale zajel pak perfektní slalom a čekal. Zato tentokrát musel ve slalomu zvládnout brutální tlak, navíc i s vědomím, že mnohokrát už takovou šanci neustál. Přesto zajel na hraně svých současných slalomářských schopností.“
V pátek dopoledne nejprve vybojoval Ondřej mezi specialisty v super-G výborné 12. místo, své pohárové maximum v této disciplíně. Načež se večer pod světly pustil s univerzály do boje v superkombinaci, kam se super-G započítával. Takové je nové pravidlo.
„Naprostá šílenost. Chtějí nás tu zničit,“ říkal Ivica Kostelič.
Do slalomu vstupoval Bank s třetím nejlepším časem z kombinátorů. „Pojedu totálně na krev,“ řekl na startu bratrovi.
„To nemůžeš,“ odvětil Tomáš. „Těch deset bran za zlomem se nedá jet naplno. Tam si to pohlídej a až pak jeď na krev.“
Právě za kritickým zlomem se Ondřejovi rozjely lyže. „Naštěstí se to stalo tak rychle, že než jsem se stačil leknout, zase to vybral,“ líčil bratr. „A spodek trati pak jel výborně.“
A byl v cíli. Pohled na tabuli. Třetí místo, o tři setiny před legendou Kosteličem. Radost. Ale ne definitiva.
Na startu stál Kjetil Jansrud, olympijský vítěz v super-G. Bratři trnuli. Jenže Nor ho nesesadil. Ani Američan Weibrecht. Bylo hotovo. Bankové si potřásli rukou a objali se. Byl třetí!
Ondřej Bank na trati super-G v Kitzbühelu.
Ondřej Bank během slalomu do superkombinace
„Když už má Ondra v sezoně na kontě pár umístění kolem Top 10, jede se mu další závod tím líp,“ říkal Tomáš Bank. „Hodně si tu věřil. A taky trénoval slalom se Slovákem Žampou. Ten ho jezdí parádně.“
Zkušenosti z velkých bitev i slavných porážek na olympiádách či světových šampionátech jako by se najednou sečetly. „Ondra si hrozně váží toho, že šance na tak skvělé výsledky občas má,“ zdůraznil Tomáš. „My jsme takoví od malička. Když se kdysi dostal poprvé na krajské závody, byl šťastný. Nebo když se dostal poprvé na republiku. My jsme nikdy nebyli jako třeba Záhrobští, kteří hned snili o mistrovství světa. Ty sny jsme si plnili postupně.“
Jen kdyby teď nebyl Ondra tolik unavený. V sobotu ho čeká královský závod, sjezd Hahnenkamm. Mnozí ryzí sjezdaři v pátek večer odpočívali, Bank naopak závodil. Vzápětí ho ještě vedli na tiskovou konferenci a na vyhlášení do centra města. Přitom už v devět ráno musí být na startu před prohlídkou trati. „Pokusíme se na sjezd vše naplánovat minutu po minutě. Srovná tělo, nají se, ještě mrkneme na video a ráno jdeme do toho,“ vykládal v pozdním pátečním večeru bratr.
Ví, že zdejší sjezd sjezdů vyžaduje absolutní soustředěnost. „Zase bude chtít jet rychle. Ale každé zaváhání je na Hahnenkammu nebezpečné, na tolika místech se můžete rozbít. Ondra musí být brutálně koncentrovaný.“
Pro závod mu vylosovali pětku, už potřetí letos v Kitzbühelu. Ovšem druhý trénink sjezdu, kdy mu s pětkou vypnula lyže, je zapomenut.
„Po slalomu jsme pětku povýšili na šťastnou.“
