"Kdybych skončil do desátého místa, tak bych byl hodně spokojený. Věřím, že hlavně ve Vesci bude divácká kulisa důstojná," tvrdil Slavík, jemuž se však úvodní díly letní série v německém Oberwiesenthalu příliš nepovedly. Obsadil dvakrát až 32. pozici.
Co pro vás závod v domácích podmínkách v Liberci znamená?
Moc se těším, věřím, že se s tím popasuju dobře a se ctí, i s tou konkurencí. Hlavně si přeju na Ještědu pořádně skočit. I když tam nejsou podmínky vždycky jednoduché, ten můstek mám rád.
Kolikátý byste tedy potřeboval skončit po skoku, abyste byl v té vytoužené desítce?
Těžko říct, bude záležet, jak se tady bude dařit ostatním klukům. Jak říkám, hlavně chci předvést dobrý skok, abych z toho měl já dobrý pocit. Myslím, že do té desítky po skoku být můžu a s tím už se pak dá závodit. Když se mi povede skočit, tak jsem konkurenceschopný. Na těchto letních závodech si prostě zazávodíme tak, aby nás to bavilo a udělali jsme nějaký slušný výsledek.
Oproti minulým letům se běžecká část uskuteční nikoli na in-line bruslích, ale na kolečkových lyžích. Jaký je to rozdíl a jak to vyhovuje vám?
Už vloni se zase začalo na lyžích, jinak předtím to bylo asi deset let na bruslích, prostě móda inlajnů vstoupila i do našeho sportu. Ale ty brusle jsou hodně jiné oproti normálním lyžím, takže se to opět vrátilo. Tu Letní Grand Prix objíždí v podstatě celá světová špička a přece jen ty kolečkové lyže jsou podobnější tomu sněhu a má to smysl i v rámci tréninku. Já jsem raději, protože z těch bruslí mě akorát bolela záda.
Jaké máte cíle do nové zimní sezony?
Nejde mi ani tak o celkové umístění ve Světovém poháru, samozřejmě bych chtěl být co nejvýš, ale je skoro jedno, jestli budu desátý, dvacátý nebo třicátý. Pro mě je důležitější nějaký ten dílčí úspěch v některém ze závodů, abych se dostal do desítky nebo i blíž ke stupňům vítězů. Letos jsme dělali v přípravě víc objemu, abychom měli z čeho čerpat. Je mi třicet, takže už se nemám na co šetřit. Každá nová sezona pro mě může být zlomová. Věřím, že to letos půjde.
