Běžci na lyžích začnou sprintem

Praha - Sprintem mužů i žen odstartuje v německém Düsseldorfu dvaadvacátý ročník Světového poháru běžců na lyžích. V mužích bude o třetí prvenství v řadě usilovat Švéd Per Elofsson, mezi ženami obhajuje primát trojnásobná vítězka Bente Skariová-Martinsenová z Norska. Jednou z osmnácti zastávek bude i Nové Město na Moravě, kde se v polovině ledna uskuteční tradiční Zlatá lyže.
Uvnitř článku najdete přehled dosavadních vítězů Světového poháru v běhu na lyžích

Světový pohár v běhu na lyžích se poprvé konal v letech 1973/1974, ale tehdy ještě neměl statut oficiální soutěže. V prvním řádném ročníku triumfoval v roce 1982 Američan Bill Koch a je doposud jediným neevropským lyžařem, který dokázal v této soutěži zvítězit.

Největšími postavami dosavadní historie Světového poháru mužů jsou Gunde Svan ze Švédska a Björn Dählie z Norska. Legendární Švéd vyhrál v letech 1983-1990 celkem pětkrát, třikrát skončil druhý. Ještě o jeden pohár víc má "létající Nor" Dählie, který se z prvenství radoval v letech 1992-93, 1995-97 a 1999. V letech 1994 a 1998 navíc skončil těsně pod nejvyšším stupněm. Kromě Elofssona je dvojnásobným vítězem Světového poháru ještě Vladimír Smirnov. Ten nasbíral nejvíc bodů v roce 1991 ještě v barvách SSSR, o tři roky později si vychutnal celkové vítězství už v barvách Kazachstánu. Po jednom triumfu mají Alexander Zavjalov ze SSSR (1983), Švéd Torgny Mogren (1987), Norové Vegaard Ulvang (1990) a Thomas Alsgaard (1998), a Johann Mühlegg, Němec závodící za Španělsko (2000).

V kategorii žen se stala první vítězkou oficiálního Světového poháru Norka Brit Aunliová. Rekordmankou mezi ženami je s pěti prvenstvími Ruska Jelena Vjalbeová, která k vítězstvím v letech 1989, 1991, 1992, 1995 a 1997 přidala ještě tři druhá a jedno třetí místo. V 80. letech světu vévodily finské běžkyně Marja-Liisa Hämäläinenová, vítězka z let 1983 a 1984, a Marjo Matikainenová, která stanula na nejvyšším stupínku v letech 1986-88. Finskou nadvládu přerušila jen Norka Anette Böerová v roce 1985.

Koncem 80. a začátkem 90. let začalo panování ruských závodnic, startujících postupně v barvách Sovětského svazu, SNS a posléze samostatného Ruska. Kromě Vjalbeové se z prvenství radovaly Larisa Lazutinová (1990 a 1998) a Ljubov Jegorovová (1993). Nadvládu Rusek prolomila jen Italka Maria di Centaová, jež byla nejlepší v letech 1994 a 1996. Naopak její krajanka Stephanie Belmondová se zatím celkového triumfu nedočkala, ačkoli na stupních vítězů stanula už šestkrát. Šampiónku posledních let Skariovou-Martinsenovou dokázala na druhé místo odsunout pouze Ruska Julia Čepalovová v předminulém ročníku.

Světový pohár běžců prošel za více než dvacet let existence řadou změn. K těm nejzásadnějším patří rozdělení závodů na běh klasickým a volným způsobem v sezóně 1985/86, zavedení kombinovaného závodu o čtyři roky později (jeho podoba se postupem času měnila) a zařazení závodů ve sprintu, což vyvolalo v sezoně 1999-2000 hodně nevole.

Největším problémem současnosti zůstává boj proti krevnímu dopinku, který způsobil hromadnou diskvalifikaci finských závodníků a závodnic na MS v Lahti 2001 či letošní olympijský skandál v Salt Lake City.

Přehled vítězů SP v běhu na lyžích:
1982 - Bill Koch (USA),
1983 - Andrej Zavjalov (SSSR),
1984 - Gunde Svan (Švédsko),
1985 - Gunde Svan (Švédsko),
1986 - Gunde Svan (Švédsko),
1987 - Torgny Mogren (Švédsko),
1988 - Gunde Svan (Švédsko),
1989 - Gunde Svan (Švédsko),
1990 - Vegard Ulvang (Norsko),
1991 - Vladimir Smirnov (SSSR),
1992 - Björn Dählie (Norsko),
1993 - Björn Dählie (Norsko),
1994 - Vladimir Smirnov (Kazachstán),
1995 - Björn Dählie (Norsko),
1996 - Björn Dählie (Norsko),
1997 - Björn Dählie (Norsko),
1998 - Thomas Alsgaard (Norsko),
1999 - Björn Dählie (Norsko),
2000 - Johann Mühlegg (Španělsko),
2001 - Per Elofsson (Švédsko),
2002 - Per Elofsson (Švédsko).
 
Přehled vítězek SP v běhu na lyžích:
1982 - Brit Aunliová (Norsko),
1983 - Marja-Liisa Hämälainenová (Finsko),
1984 - Marja-Liisa Hämälainenová (Finsko),
1985 - Anete Böeová (Norsko),
1986 - Marjo Matikainenová (Finsko),
1987 - Marjo Matikainenová (Finsko),
1988 - Marjo Matikainenová (Finsko),
1989 - Jelena Vjalbeová (SSSR),
1990 - Larisa Lazutinová (SSSR),
1991 - Jelena Vjalbeová (SSSR),
1992 - Jelena Vjalbeová (SNS),
1993 - Ljubov Jegorovová (Rusko),
1994 - Manuela Di Centaová (Itálie),
1995 - Jelena Vjalbeová (Rusko),
1996 - Manuela Di Centaová (Itálie),
1997 - Jelena Vjalbeová (Rusko),
1998 - Larissa Lazutinová (Rusko),
1999 - Bente Martinsenová (Norsko),
2000 - Bente Martinsenová (Norsko),
2001 - Julia Čepalovová (Rusko),
2002 - Bente Skariová-Martinsenová (Norsko).


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž