Ondřej Mika

Ondřej Mika | foto: MF DNES

Zuberský Ondřej Mika: Z dlahy měli strach spíš soupeři

  • 0
Pravá. Levá. Ne, tohle není začátek pochodového cvičení. Házenkář Gumáren Zubří Ondřej Mika sbírá v poslední době zranění spíš v tempu svižného poklusu.

Nejprve si hned v úvodu sezony pochroumal prst na pravé ruce, nyní jej totéž potkalo s levým prostředníčkem.

Palubovku však mladá spojka ani tak neopouští. S góly sice Mika přešel do úspornějšího režimu, v posledním zápase proti mistrovské Dukle Praha si ale dvě přesné trefy šetřil na dramatický závěr, kdy svému týmu zařídil cennou remízu.

"Jsou to drobnější zranění, která se dají nějak řešit," říká 22letý Mika, kterého nyní v zápasech uvidíte s dlahou na ruce a prostředníčkem pevně přichyceným k ukazováčku.

Jak jste si zranění přivodil?
Stalo se to přesně před měsícem při zápase s Lovosicemi. Hned ve druhé minutě jsem v obraně šel do souboje s Landou, kterého jsem při jeho váze nedokázal přetlačil a on mi přehnul prostředníček dozadu. Nemám kůstku úplně zlomenou, ale její kus je odštíplý. Od protetika ve Frýdku-Místku jsem si nechal připravit plechovou dlážku, která mi prst zespodu zpevňuje.

Nebolí vás teď házená víc?
Je to nepříjemné, ale dá se to. Hlavně mi to brání v přirozeném styku s balonem. Sice to není moje hodová ruka, ale mám kvůli tomu problémy se zpracováním míče, občas mi vypadne. Sem tam mi překáží i v obranné činnosti. Postupně je to lepší, tělo si na to zvykne, taky se snažím mít dlahu na všech trénincích. Ale co nejdřív bych ji chtěl sundat a hrát naplno.

Chovají se k vám protihráči férově, nebo si ruku musíte krýt?
Někteří měli spíš strach, jestli to není sádra. Abych s ní neudělal něco já jim... (směje se)

Zvažoval jste, jestli s takovým zraněním vůbec hrát?
Já jsem strach neměl, spíš trenér.

Tím je v Zubří váš táta.
O to ani nejde. Ale máme zkušenost, že když problém přecházíme, přijde ještě horší. Loni třeba Marek Třeštík trošku uspěchal návrat po zranění kolene a urval si vazy, kvůli čemuž už půl roku nehraje. Nás čeká dlouhá sezona, za chvíli i zápasy evropského poháru.

Takže týdenní reprezentační pauzu jste uvítal?
To hodně z nás. Můžeme si odpočinout. V pondělí jsme měli volno, v úterý už ale následoval výběh, ale ten jsem vynechal, protože ze zápasu mám ještě koňara. Šel jsem až do posilovny. Po dvou posledních remízách se potřebujeme zklidnit, zvlášť zápas v Přerově se nám nepodařil.

Jinak jste se vstupem do extraligy spokojení? Zbylých šest zápasů jste vyhráli a dělíte se s Duklou o první místo.
Naše rozlosování napovídalo, že když vše zvládneme podle očekávání, můžeme být nahoře. Ale nebyli jsme si jistí, jak se vypořádáme s odchodem klíčových hráčů Hrstky s Čípem.

Remízy s Duklou i v Přerově se zrodily v hodně dramatických závěrech. Máte ty situace rád?
Moc ne. V minulé sezoně jsem měl špatné zkušenosti, že střelby ve finálových fázích zápasů vyšly často na mě a neproměnil jsem je. Na druhou stranu je zajímavější, když se se soupeřem taháte, má to náboj, fanoušci jsou ve varu. Ale jedna střela či chyba v obraně a celá snaha je k ničemu.