Milan Škvařil

Milan Škvařil | foto: Martin Polívka, MAFRA

Vcuclo mě to, culil se Škvařil. Deseti trefami zlomil Duklu

  • 0
Když se po první vlně euforie v roušce postavil před novináře, zavtipkoval: „Nemám odstáté uši? Že mám?! To je ze zápasu, už jsem tam sotva lezl,“ culil se Milan Škvařil, osmadvacetiletá spojka házenkářů Talent týmu Plzeňského kraje.

V neděli pozdě večer měl pořádný důvod k oslavám. Deseti góly táhl tým v hale na Slovanech v pátém semifinále proti pražské Dukle, boj o vše Talent zvládl a po výhře 34:31 se po dvou letech těší na finálovou sérii proti Karviné.

Cítíte velkou úlevu?
Mám velkou radost! Já se do Plzně z ciziny vrátil kvůli tomu, abych hrál finále, ne o bronz. Dva předchozí zápasy jsem klukům vůbec nepomohl, dnes jsem se soustředil na to, abych byl týmu platný. Což se, doufám, stalo. Urvali jsme krásný výsledek, všichni makali na 120 procent, kluky chválím.

16. května

 již tuto neděli, začne finále v Karviné. V Plzni se poté bude hrát 19. května.

Když Dukla srovnala stav zápasů z 0:2 na 2:2, neměl jste strach, abyste ještě sérii neztratili?
Strach ne. Máme zkušený mančaft a jsme zvyklí hrát o první místo. S tím jsme do pátého zápasu šli, všichni na to máme dost zkušeností. Neexistuje, že by někdo řekl, že to nezvládneme. Prostě jsme si za tím šli a na hřišti to tak i vypadalo.

Co jste vy změnil oproti předchozím dvěma utkáním?
Od první minuty jsem byl do zápasu ponořený až po hlavu, to se mi předtím nedařilo. Takhle to mám rád. Neříkám, že mi Dukla ublížila nebo udělala něco špatně. Ale vždycky, když mě takhle někdo nastartuje, je to pro něj zlý. Jsem rád, že mi to takhle funguje.

Rozhodlo pátý zápas právě více zkušenosti na vaší straně?
Myslím, že jo. Spoustu věcí jsme si s Mikym (Tonarem) před zápasem řekli. Super hru řídil, musím ho pochválit. Známe se dokonale. A když jsem si potřeboval fouknout, vymyslel něco jiného. I Petr (trenér Štochl, pozn. aut.) nám dal tentokrát trošku volné ruce. Neměli jsme striktně dané, co máme hrát, nechal to na nás.

Vaše maminka, bývalá reprezentantka a trenérka, dnes klubová funkcionářka, zápas v hledišti hodně prožívala.
Většinou se drží, ale teď ji to vcuclo stejně jako mě. I tátu, který sedí za časomírou. Tak to má být. Snad se finále už bude hrát i s nějakými fanoušky. Já v to doufám, pak nás to vcucne úplně všechny.

Jak vyzrát na Karvinou, vítěze základní části soutěže?
Budeme si hrát to svoje… Myslím, že se nám s Karvinou hraje možná o něco lépe než s Duklou. Jsem rád, že ji máme ve finále. Skvělý soupeř, bude to hezká házená.

Sil máte po pětizápasové sérii s Duklou pořád dost?
Síly jsou vždycky. To jen vypadá, že je nemáme. (smích) Na finále se najdou vždycky.