MRŠTNÝ GÓLMAN. Jiří Günl slaví semifinálové vítězství nad Karvinou, objímá ho...

MRŠTNÝ GÓLMAN. Jiří Günl slaví semifinálové vítězství nad Karvinou, objímá ho lovosický parťák, Izraelec Tom Shem Tov. | foto: MAFRA

Lovosický hrdina Günl: Chceme dokázat, že patříme mezi top týmy v Česku

  • 0
V mládeži si přelomil obě zápěstí, teď láme soupeře. Jiří Günl, brankářský geroj házenkářů Lovosic. Zocelený bolestí se sápe po odměně za útrapy, po loňském bronzu touží po medaili ještě cennější.

„Dokazujeme, že patříme mezi top týmy extraligy,“ vykládal mrštný gólman, když po druhém zápase semifinále s Karvinou, vítězném 28:26, symbolicky znělo z amplionů You're simply the best. Jsi prostě nejlepší. Soupeře utýral famózními zákroky, v sobotu oslavil výhru a srovnání série na 1:1, v neděli pětadvacáté narozeniny.

Finále a zatím nedostižný titul. Jak vás to pohání?
Většina z nás kromě Jirky Motla a možná Pavla Horáka si finále extraligy nezahrála, to je pro nás největší motor. Chceme dokázat všem, že patříme mezi top týmy v Česku.

A patříte?
Karvinou jsme porazili, přitom chyběly opory. Já nevím, kde se to v nás vzalo. Jsem strašně pyšný na mladé, na jejich výkon. Na celý tým. Tohle nás musí nakopnout. Když jsme v plné sestavě, ale i když nejsme, dokážeme s Karvinou a Plzní, tedy dvěma top týmy, hrát. Ukazujeme, že my patříme mezi ně.

I vy jste chyběl. Jak jste na tom?
V posledním kole na Dukle jsem si při rozštěpu pohmoždil vazy v koleni a dva domácí zápasy čtvrtfinále jsem nemohl nastoupit, ať jsem dělal, co jsem dělal. Jsem rád, že jsem zpátky a můžu klukům pomoct.

Kam až?
Uvidíme. Play off si užíváme. Už v Karviné jsme předvedli výborný výkon, i když jsme prohráli. Musíme dál dodržovat pokyny trenérů, hlavně disciplínu. A být hladoví. Hlad je v každém z nás.

Heroičtí Lovci, mladé i staré pušky v ráži. Fantazie, zářil lovosický brankář

Co zranění ostatních?
Jára Trkovský má s plotýnkami problémy od začátku sezony. Všichni jsme byli rádi, když se vrátil, bohužel se to stalo znova. Tým nikdy nemůže být o dvou třech hráčích, my potřebujeme mít síly rozložené, zdvojené posty. Jsou tu mladí kluci, dostávají šanci a musí ji využít. Zranění chybí, ale jsou s námi neustále na tréninku. Hrajeme i pro ně, patří k nám.

Co je s vaším brankářským kolegou Arturem Adamíkem?
Bohužel také plotýnky. Minulý týden s námi ale začal trénovat, vypadá to, že se vrátí v nejbližší době. Přišel Tom (izraelský brankář Tom Shem Tov), vedení klubu muselo udělat nějaký krok. A dva kluci, co doplnili áčko, jsou bývalí dorostenci. Všichni víme, že hlavně u brankáře člověk nenasbírá zkušenosti hned. A já jsem poprvé v roli, kdy jsem půl sezony chytal jako jednička.

Zůstal jste jedničkou i po příchodu Izraelce Shema?
S Tomem to máme 50 na 50, je jedno, kdo je jednička. Hlavní je pomoct týmu a odvést co nejlepší výkon.

Vy jste svoji šanci chytil, vaše výkony rostou.
Jsem rád za šanci, co jsem dostal po zranění Artura. Vzal jsem to za správný konec. Nějaké zápasy jsem klukům dokázal pomoct, kromě pár jsme dokázali všechny vyhrát. Těší mě, že jsem jedním z důležitějších článků našeho týmu.

Nervózní v play off nejste?
Možná je to jedna z věcí, která se ve mně letos změnila. Dřív jsem to tak měl, ale teď všichni víme, že je to hlavně o hlavě. A tam cítím momentálně svoji výhodu, dokážu se s tím poprat a nervozitu už neřeším. Mám v hlavě pokaždé, že předvedu nějaký zákrok, půjdeme na druhou stranu a dáme gól. Znovu a znovu.

Proč máte zavázaná zápěstí?
V dorostech jsem je měl zlomená, už několik let si je ovazuju. Při jakémkoliv sportu, i kdybych šel na tenis. Kvůli prevenci, pocitu.

Jak se to stalo?
Poprvé ve starších žácích, podruhé v mladším dorostu, to jsem musel i na operaci. Bylo to nepříjemné, vyřadilo mě to na delší dobu. Poprvé jsem dostal míčem, v dorostu jsem při hře špatně dopadl na zem.

,