Po závěrečném hvizdu mohl mohl křepčit se spoluhráči na hřišti, ale na pivo večer už nezašel.
„Žádné velké oslavy ani nebyly, i když radost jsme měli všichni a někdo si šel chvilku sednout na pivo,“ popisoval včera po telefonu 32letý Stehlík. Sám raději absolvoval masáž. A pak...? „Snažil jsem se usnout, ale moc mi to nešlo, zabral jsem až nad ránem,“ pousmál se.
Ve čtvrtek před polednem už zamířil na týmovou poradu, odpoledne už český tým trénoval a chystal se na Němce, prvního soupeře ve čtvrtfinálové skupině. Hraje se v pátek od 18.15 hodin ve Varaždínu, příští týden pak české házenkáře čeká ještě Makedonie a Slovinsko.
Jaké byly vaše dojmy po postupu ze skupiny na mistrovství Evropy? To se českému týmu dlouho nepovedlo...
Já jsem byl jako mladý už na Euru 2010 v Rakousku, takže už jsem postup ze skupiny zažil. Tehdy jsme nakonec skončili osmí. Ale i teď je to perfektní výsledek.
Téměř přesně na den po osmi letech jste přešli zase přes Maďary, po úvodním debaklu se Španělskem a teď hrajete s Němci…
Je to zajímavá shoda, ale tak už to bývá. I ten první zápas se Španělskem se nám nepovedl.
Tehdy jste to dotáhli až na osmé místo. Kde byste se chtěli zastavit tentokrát?
To nejde takhle říct. Už postup ze skupiny je obrovský úspěch. Nespokojíme se ale jenom s ním. Ta tabulka je teď hodně vyrovnaná. Čtyři týmy, včetně nás, mají po dvou bodech, Makedonci tři a Slovinci jeden. Uvidíme, jak se to vyvine dál.
Zase narazíte na Makedonce, kteří vás vyřadili v kvalifikaci o poslední mistrovství světa i předchozí Euro...
Myslím, že ani nikdo z kluků s nimi moc hrát nechce, máme jich plné zuby, ale nedá se nic dělat. Třeba jim tu porážku tady oplatíme.
Mluvil jste o Euru 2010 v Rakousku, kde jste debutoval na velké akci, jak se za těch osm let změnil Jan Stehlík?
Tehdy jsem patřil k nejmladším hráčům, do hry jsem se moc nedostal. Nastoupil jsem jen v prvním zápase proti Španělsku a pak proti Němcům.
Teď se na postup pravé spojky střídáte s mladým Kašpárkem. Jste spokojený s vytížením? A jak se sžíváte s rolí obranáře?
Nevadí mi to, hodně spoléháme na týmové pojetí. Standovi přeju, aby se mu dařilo. A já zase přispěju svým kouskem do skládačky.
Na konci první půle zápasu s Maďary jste ho dokonce sám poslal do hry…
Byli jsme v útoku a zbývalo už jen nějakých čtrnáct vteřin. Standa spíš zahrozí zdálky, má razantnější střelu. Bylo rozumnější, aby tam šel on.
Říkáte, že spoléháte na týmový výkon. Přesto z něj vyčnívá Ondřej Zdráhala, zatím nejlepší střelec šampionátu. Překvapuje vás, jak se zhostil role vůdce?
Ani ne. Ondrovi, když se daří a sedne mu to, dokáže dávat velké množství branek komukoliv. V minulosti takhle zazářil třeba proti Francii v Brně, ale našly by se i další zápasy. Je super, že mu to vychází i tady.
Teď je pochopitelně nálada perfektní, ale jaké to v týmu bylo po úvodním debaklu se Španělskem?
Věděli jsme, že to nebyl výkon, jakého jsme schopní. Udělali jsme krok stranou, asi jme byli přemotivovaní. Určitě to nebylo o tom, že by někdo nechtěl, nebo něco podcenil. Bylo to špatné, naše hra se úplně rozsypala.
Měli jste pak nějaký pohovor? Sedli jste si a vyříkali si to?
Jasně. My tady těch porad máme hodně, pořád o něčem diskutujeme, rozebíráme jednotlivé situace. Uvědomovali jsme si, že jsme dělali věci, které nechceme.
V Čechách se po tom prvním zápase strhla poměrně ostrá vlna kritiky. Doneslo se to i k vám? Jak se s tím vy osobně vyrovnáváte?
Nevím, jak to mají ostatní kluci, ale já média nesleduju. Sám jsem si dal takové informační embargo.
