Jak na srazu bývalých spolužáků. Házenkářům Dukly ale nevyšel

Vyjmenovávat všechny hráče, kteří kdy putovali z Lovosic do Prahy a zpět, nemá ani význam. Házenkářské adresy Dukly a severočeského celku k sobě mají blízko, a tak si hráči často zkusí v krátkém sledu oba dresy. A když se pak tyto týmy potkají na hřišti, je to jako na srazu bývalých spolužáků. Tentokrát na něm uspěli ti s aktuální adresou v Lovosicích – 31:28.

Házenkáři Dukly a jejich radost ze vstřelené branky. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

"Už jen to, že Lovosice vyhrály podesáté v řadě, ukazuje, jak dobrý mají tým," sklonil poklonu soupeři Jan Landa.

Ten je typickým příkladem putování mezi kluby. Je lovosickým odchovancem, hraje však v Dukle. "Nejsem ale žádná výjimka," směje se.

Tomu přitakává i jeho současný trenér Pavel Pauza. "Ty kluby k sobě mají blízko nejen na mapě, ale i vysokými ambicemi. Je pak logické, že když někdo nedostává moc příležitostí u jednoho, sáhne po něm druhý," vysvětluje Pauza.

A právě jeden takový odchod připravil Pražany o vítězství. Rozdíl mezi oběma týmy byl totiž jediný: Milan Berka. Bývalý hráč Dukly, nyní v dresu Lovosic, doslova zářil.

"V závěru to vzal na sebe a byl k neudržení," chválil svého protihráče Landa. "Je zkušený. Ví, kdy jeho mužstvo potřebuje pomoc. To rozhodlo. V klíčových momentech to vzal na sebe a my to nedokázali zastavit," má jasno Landa.

Dukle tak nepomohla ani absence nejlepšího ligového střelce Jiřího Motla, který hraje za Lovosice."Bohužel to znát nebylo. Taktiku na rychlé protiútoky dokázaly hrát Lovosice i bez něj," říká Landa.

A jak se vůbec hraje Landovi před publikem, které kvůli Dukle opustil? "Žádné nadávky, hecování, nic. Lidi tu jsou korektní. To musím před nimi vážně smeknout, protože umí udělat skvělou atmosféru a zápas pak baví hráče obou týmů," chválí dál svůj rodný klub Landa.

Dukla je v extraligové tabulce po čtvrté porážce v sezoně na třetím místě. Na svého přemožitele, který soutěž vede, ztrácí tři body.

Eso Motl seděl jen na střídačce. Při fotbálku ho zranil spoluhráč

Mělo to být hlavní eso házenkářů Lovosic proti Dukle, jenže nejlepší extraligový střelec Jiří Motl do bitvy roku o podzimního mistra skoro nezasáhl.

"Ve čtvrtek při fotbálku v té době můj protihráč udělal skluz, já vyskočil a přisedl si kotník. A byl z toho výron," vysvětloval Motl.

To teď budete mít asi s fotbalem konec, když se u něj mezi sebou vzájemně mrzačíte.
V pátek už jsme ho nehráli. Bylo to smolné, ale před tak důležitým zápasem by se u fotbálku nemělo do takových soubojů chodit.

Vyříkali si to s Havlovcem, který vám zranění přivodil?
Ani ne. Šel jsem hned do šatny si to zaledovat.

A kdy budete v pořádku?
Nedokážu říct. Budu se snažit dát se do kupy co nejdřív. Mám rehabilitaci a klid. Tak uvidíme, jak to půjde. Když velice dobře, tak bych snad měl ještě stihnout zápas v Zubří. Alespoň trenér to po mně chce.

Ze začátku jste chodil aspoň na sedmičky, ale pak už nic. Nešlo už ani to?
Ono se řekne jen hodit sedmičku, ale zraněná je odrazová noha, o kterou se zapírám. Nešlo to. Aspoň že jsem tu jednu ze dvou sedmiček proměnil.

Jak hodnotíte zápas s Duklou?
Ze střídačky to jsou pěkné nervy. Bylo dobré, že jsme se dostali do šestigólového trháku a ještě měli přesilovku. Bohužel jsme pak ztratili dvamíče a Dukla vyrovnala. Naštěstí konec jsme zvládli lépe.

A vyhráli jste desátý duel v řadě.
Je to úplně super. Teď jsme se asi dostali na vrchol, tak doufám, že to tam udržíme co nejdéle.

Teď už se s vámi musí počítat hodně vážně do bitvy o titul.
Je to tak. Teď ještě musíme udělat co nejlepší výsledek v Zubří a pak se uvidí hned po zimní přestávce, kdy doma hostíme Karvinou. Kdybychom ji porazili, tak už na tom budeme velice dobře. Mohli bychom všem odskočit.