Jsme v korsické metropoli Ajacciu, sedíme na zahrádce Café Fesch, pojmenovaném po kardinálovi a nevlastním strýci Napoleona Bonaparta, a kocháme se pohledem na moře, od kterého nás dělí sotva padesát metrů. Celé panorama zkrášluje pohled do dálky na zasněžené vrcholky hor, které jsou podobně vysoké jako Gerlachovský štít. Prostě nádhera.
Házenkářský trenér Jan Bašný, který vyrostl ve Zlíně, tedy daleko od moře i vysokých hor, si podobný výhled užívá denně. Bydlí pár set metrů od tohoto místa, takže ze svých oken vidí to samé. "Tady jsem doma," říká spokojeně muž, který na Korsice žije od roku 1990 a v Ajacciu vede třetiligové muže. "Vrátit se z takového prostředí zpátky do Česka? To přece nejde," cukají mu koutky.
Do rodné vlasti se ovšem poslední dobou vrací mnohem častěji, než býval zvyklý. A jezdí sem rád. Bašný totiž vrátil hrdost české ženské házené. S národním týmem uspěl na mistrovství Evropy a nyní usiluje o postup na světový šampionát. Už v neděli na družstvo čeká úvodní zápas baráže na Islandu, za týden hraje odvetu v Mostu.
"Ano, jezdím teď domů častěji, ale pracovně. Není to žádná dovča," říká důrazně. "S Islandem to bude hodně těžké. Vidím to padesát na padesát."
Místní ho vzali mezi sebe
Když Bašný krátce po pádu komunismu odešel do zahraničí, netušil, že druhý domov najde na čarokrásném ostrově ve Středozemním moři. Až na pár let, které strávil na trenérských štacích v kontinentální Francii, zůstává na Korsice. A je tu spokojený. "Má to své výhody i nevýhody," říká. "Je to tady takové poklidné, nikdo si nenadává, nezávidí. Na druhou stranu v létě je tady moc lidí, dopravní zácpy jsou nekonečné."
Jan BašnýHázenkářský trenér se narodil v roce 1963 v Brně, ale dětství a mládí prožil ve Zlíně, kde si stihl zahrát druhou nejvyšší soutěž mezi dospělými. Od 18 hrál v Praze za Slavii, zároveň studoval trenérství na Univerzitě Karlově. V roce 1990 odešel na Korsiku, kde žije dodnes. V Ajacciu začínal jako hráč, pak působil jako hrající trenér a nakonec jako kouč. V první lize vedl také muže Istres a ženy Besanconu. Od léta 2010 vede českou ženskou reprezentaci. |
Korsičané už ho dávno vzali za svého. Za prvé není Francouz, které tady moc nemusejí. A za druhé umí něco, co domorodci ne, čímž si je získal. Hned ve své druhé korsické sezoně se stal hrajícím trenérem Ajaccia, které dovedl ze čtvrté ligy do nejvyšší. Jakmile odešel trénovat jinam, klub se propadl až do páté ligy.
"Nemůžu říct, že bych byl Korsičan, ale patřím k nim. Lidé jsou tady takoví, že když vás přijmou, patříte do jejich rodiny," uvedl. "Když jsem z ostrova odešel, kdykoliv jsem se mohl vrátit zpátky."
Pokud má odpovědět, jací Korsičané jsou, neváhá ani na chvilku. Přirovnává je k obyvatelům východního Slovenska. "Trošku magoři, trošku raplové," popisuje s úsměvem. "V dobrém slova smyslu jsou nacionalisté, kteří drží spolu. I proto víc uznávají bojovníka za nezávislost Pascala Paoliho než Napoleona," připomněl nejslavnějšího korsického rodáka.
Dát šanci místním, toho se český trenér nebojí. A to je další důvod, proč mezi Korsičany zapadl. Zatímco zdejší volejbalisté, kteří působí v nejvyšší soutěži a v jejichž dresu nastupuje i bývalá zlínská opora Marek Novotný, nemají žádného ostrovana, u házenkářů tvoří polovinu sestavy. "Není to podmínka. Ale pokud to jde, přednost vždycky dostane místní hráč," upozornil trenér. "Je to takříkajíc vitální věc."
Na Korsice žije víc Bašných
Rodina už si na Korsice dávno zvykla. Bašného manželka Ivana je porodní asistentka. Místní jí neuznali československý diplom, proto na ostrově vystudovala znovu. "Pár let pracovala jako ošetřovatelka, ale pak se naštvala a začala chodit do školy s osmnáctiletými spolužačkami," líčí trenér.
Syn Jan, který pracuje v účetní firmě, prošel celým zdejším vzdělávacím systémem. Od tří let chodil na Korsice do školky, srovnávací zkoušky v češtině dělal pouze v první třídě. "Honza mluví francouzsky mnohem líp než já, doma nám tak občas odpovídal," upozornil Bašný. "Mě nikdo neopravoval, nechodil jsem do žádné školy."
Na Korsice je ovšem Bašných víc. Trenérův mladší bratr Marek, mimochodem také bývalý zlínský házenkář, žije na ostrově patnáct let a má vlastní firmu, která se zabývá úpravou domů a bytů. "Na léto k nám jezdí i máma," řekl Bašný, jehož otec před lety dovedl zlínské (tehdy ještě gottwaldovské) ženy k federálnímu titulu. "Že by tu taky zůstala, o tom nepřemýšlela. Říká, že během prázdnin nás má dost."
V házenkářské tradici už pokračuje nová generace Bašných. Jan mladší i Markův syn Adam nastupují v třetiligové sestavě. Nováček soutěže se bez problémů zachránil, skončil v polovině tabulky. V posledním kole dokonce vyhrál na hřišti postupujícího Villeurbanne. "Ti přitom mají v sestavě samé profíky, zatímco my ani jednoho," upozornil trenér. "Přední týmy v této soutěži mají zhruba čtyři profesionály."
Časy, kdy i Ajaccio mělo ve své sestavě profesionály - třeba brankáře Josefa Kučerku - už jsou minulostí. Třetí liga městu stačí. Na vyšší soutěž nemá dostatek finančních prostředků. "Ve druhé lize je podmínkou rozpočet 800 tisíc eur a osm profesionálů v sestavě. To nedáme dohromady," upozornil český trenér.
Přesto v letošní sezoně využil legionáře. V sestavě měl pět Čechů. Dva rodinné příslušníky doplnili Ondřej Mika z mistrovského Zubří, Michal Indrák z Hranic a Jaroslav Zemánek, který ve Francii působil delší dobu. "Mají tady lepší podmínky než v Česku a nemusejí se starat o nic jiného než o házenou," podotkl Bašný. "Navíc soutěž není špatná. Spodek české extraligy bychom mohli hrát," tvrdí.
Po větší konkurenci klub přesto pošilhává. Třetí liga má v současnosti dvě skupiny. Za dva roky by měla vzniknout jediná, v níž budou licenční podmínky mírnější. Předpokládá se rozpočet 400 tisíc eur. "Tam bychom chtěli postoupit," plánuje kouč, který Ajaccio v posledních dvou letech vytáhl z páté ligy do třetí.
Tato soutěž nyní Bašnému vyhovuje. Kdyby působil v první nebo druhé lize, nemohl by zároveň koučovat českou reprezentaci. "U vysoké házené jsem s nároďákem, tady jsem doma. Je to takový kompromis, ale mně to vyhovuje," libuje si. Díky této symbióze si může otestovat věci, které pak využívá u národního týmu. "Něco jde u holek a tady ne, nebo opačně," srovnal. "Ale jinak mezi tím velký rozdíl není."
Pod trenérem Bašným hrál na Korsice i Michal IndrákDva hráči z české extraligy doplnili před uplynulou sezonou třetiligové házenkáře korsického Ajaccia. Vedle zuberského Ondřeje Miky v týmu působil napajedelský odchovanec Michal Indrák, který hrával nejvyšší soutěž za Hranice. "Chtěl jsem zkusil házenou v zahraničí. Jsem rád, že se mi to podařilo," pochvaluje si sedmadvacetiletý Indrák. "Ani výsledkově to nebylo špatné. Na začátku jsme se drželi na špici, konečná polovina tabulky je pro nováčka dobrá."  Michal Indrák v dresu Hranic Jaké to je, hrát házenou v místech, kam ostatní jezdí na dovolenou? Věnoval jste se jenom házené? Jaká byla samotná soutěž? Zkuste ji srovnat s českou extraligou. Hranice v letošní sezoně vyhrály pohár a získaly extraligové stříbro. Nemrzí vás, že jste odešel a neslavil s nimi? |
