Pokrok se nezastaví, ani ten sportovní ne. Ve fotbale jsou třeba až na výjimky časy mimoevropských outsiderů pryč - a zdá se, že ani v házené už si tyhle týmy nehodlají jezdit jen pro lekce.
„Když jsme viděli záznam zápasu Francie s Egyptem, nečeká nás upřímně vůbec nic lehkého,“ říká defenzivní specialista Jakub Szymanski. „Posun u nich je vidět hlavně v házenkářské kvalitě. Že jsou agresivní a hrají s plným nasazením, tím se vyznačovali vždycky. Ovšem kvalitou jsem byl překvapený.“
Právě Szymanski patří mezi pouhých šest členů současného kádru, kteří vědí, jaké to je bojovat o světové body proti soupeři z Afriky. Právě tolik českých házenkářů nastoupilo při poslední účasti země na MS. V roce 2007 se tehdy Češi v Německu utkali rovněž s Egyptem (zvítězili o gól), s Tuniskem (prohráli o čtyři branky) a ještě suverénně přehráli asijský Katar, pořadatele letošního turnaje.
V házené je „starý kontinent“ jednoznačným vládcem, představa světových šampionů odjinud je pořád iluzorní. Ale to, že velcí favorité budou ztrácet, už je realitou: na letošním turnaji třeba Argentina sebrala bod Dánsku.
„Asi už se dá zobecnit, že házená mimo Evropu roste,“ souhlasí brankář Petr Štochl, další hráč se zkušenostmi z MS. „Egypt nebo Tunisko už nějaký čas na světové scéně zvládnou uhrát slušný výsledek a teď se zvedají Jihoameričani, i mezi ženami. Trend rozšiřování je zřejmý a mě těší, že se náš sport rozrůstá.“
Český trenér Daniel Kubeš: „Hra Egypta je založená na rychlosti a explozivitě.“
Následující věty mohou vypadat jako generalizace, jenže ona prostě ve sportu někdy platí. Házenou nevyjímaje.
„Tyhle země mají obecně sportovce, kteří jsou individuálně vyspělí: ať už ve fotbale, házené nebo jinde - jsou rychlí, dynamičtí, šlachovití, technicky velmi dobře vybavení,“ popisuje brankář Štochl. „Složitější to bývá s disciplínou. I to nás může čekat proti Egyptu a i tohle může být cesta: donutit je k chybám a k tomu, aby hráli individuálně. To musíme dokázat naší kvalitní hrou.“
Týmy ze severní Afriky - Egypt, Tunisko či Alžírsko - se očividně snaží pracovat i na svých slabších stránkách. „Přijde mi, že se poevropštili co do taktiky a navíc si drží výbušnost, kterou mají už jen z fyziologických předpokladů. V tom udělali obrovský pokrok a jsou schopní konkurovat,“ odhaduje Szymanski.
Další obvyklá charakteristika? Tvrdost hraničící se zákeřností. „Ale myslím, že už je to čistá agresivita, ne nesmyslné fauly typu tahání zezadu za dres jako kdysi,“ dodává Szymanski. „Teď to jsou zákroky zepředu, byť hodně na hraně.“
Zápas by tak mohl být hodně pestrý na situace, kdy bude na obou stranách na palubovce méně hráčů než obvykle. „Dostávají hodně dvouminutových trestů,“ říká trenér Daniel Kubeš. „A fanoušci je tlačí, je to pro ně skoro jako domácí utkání.“
Ano, tohle bude další změna: na šampionátu, který se s návštěvností trápí, by měl zápas Egypta zásluhou početné krajanské komunity v Dauhá tribuny naplnit.
„Slavili každý gól, místy to bylo až fanatické,“ popsal Szymanski: „Snad nebudou mít bonus za domácí prostředí.“ Jistý „bonus“ by však určitě měl dopadnout i na český tým. „Mně je plná hala příjemná, i pokud by měla panovat bouřlivá kulisa pro soupeře. Pořád lepší než prázdné tribuny,“ říká gólman Štochl.
První velký český „interkontinenální“ duel po osmi letech tak může začít.
