Z krajského přeboru až k evropskému Vyzývacímu poháru, unikátní pouť trenéra Jiřího Hanuse, otce-zakladatele mostecké ženské házené, srdcaře, který by pro Anděly vypustil duši. Šel po zlaté stezce, byť ne vždy pro něj hedvábné.
"Málokomu se podaří začít v oddíle od píky a vydržet až do nejvyššího bodu. Pohádka," dojalo Hanuse, nynějšího Polozova asistenta u interligových a českých mistryň. "Úspěch! Trvalo to 13 let a teď doufám, že dalších 13 let budeme hrát interligu. A takhle dobře!"
Mostu blahopřál bombarďák JíchaGratulace se hrnou do kabiny mosteckých házenkářek po triumfu v Challenge Cupu. „Díky, že jste nám do Čech zase po dlouhé době přinesly házenkářskou pýchu,“ napsal na jejich Facebook exreprezentant Karel Nocar. A nejlepší házenkář planety v roce 2010 Filip Jícha z Kielu přidal: „Holky, Černí andělé z Mostu - smekám před vaším úspěchem! Oslavujte, oslavujte a zase oslavujte, tak jak to umíme jen my handbalisté.“ |
Když jste v odvetě porazili Samobor a získali pohár, co jste cítil?
Vzpomněl jsem si na dvě věci v kariéře. Když jsem seděl v kanceláři a neměl sílu to dělat dál. Měl jsem sbaleno a bylo mi líto těch dětí a ženských. Rozbalil jsem to a pracoval dál. Jsem rád za to, že jsem to vydržel a že to tady takhle je.
A druhá věc?
Rodiče, rodina. A podíval jsem se na místo, kde mě před 13 lety přemlouvali, abych vedl ženy, abych tady začal něco dělat s házenou. Viděl jsem se tam stát jako mladý kluk. Dneska těch sil už tolik není... Vzpomněl jsem si na plno holek, co to dokázaly od přeboru do 1. ligy vybudovat. I na lidi okolo; někteří už tady nejsou. Díval jsem se do hlediště a byl jsem strašně šťastný.
Zmínil jste váš odchod v nováčkovském roce v interlize...
Skončilo to tím, že jsem nedostal novou smlouvu. Ale já se k tomu jednomu roku, mému nejhoršímu v házené, nechci vracet. Maličko jsem si tehdy říkal, že tady už nebudu nikdy. Někteří lidi mi nevěřili, to musím říct otevřeně. Nakonec uznali, že ta práce není jednoduchá. Hlavně s mládeží. Je časově náročná. Jsem rád, že mě vzali zpátky a začalo to fungovat.
V roce 2000 krajský přebor, teď evropské zlato. Není to sen?
Při každém postupu, z přeboru, z 2. ligy, z 1. ligy jsem říkal, že musíme jít vždy o schod výš. A my po nich stoupáme dál a dál. Je to maličko o štěstí, pro nás zázrak, který nikdo nečekal. Ale nejde o poslední úspěch, věřím tomu. Z holek už jsou házenkářky a vědí, proč to dělají. Což je strašně důležité!
Řadu z nich znáte dlouho, ne?
Deset hráček z družstva jsem vychoval. A jsem za to strašně rád. Klub tak uvažuje, sází na mládež. Skládat tým jen z hráček z venku, to je špatné. A vedení si to uvědomuje. I já tenkrát. Jdeme stejnou cestou. Pro holky je to úžasná věc, některé znám i od patnácti let.
Vy jste za Most hrál ligu, překvapilo vás, že jste skončil u žen?
Vůbec. Házená je stejná, jsou jen malé rozdíly. Snažil jsem se přemýšlet nad házenou jako samouk. Jsem rád, jak daleko se to dotáhlo a že je tady kvalitní trenér, který to může podpořit.
Jak si s Polozem vyhovíte?
Vedle Dušana sbírám zkušenosti. Je výborný trenér, který oživil českou házenou. Oba jsme impulzivní, ale já se musím držet zpátky, on si může dělat, co chce (smích). Ale ne, on je na tréninku klidný, v zápase emotivní, někdo to potřebuje. Dokáže vyhecovat lidi, hráčky. Není mu to jedno a je to vidět.
Jak máte rozdělené role?
Dušan si hlídá hru, obranu, útok, jak reaguje soupeř. Já se spíš snažím hráčkám, které střídají, jít maličko do nitra. Když je nějaký problém s náběhem, střelbou. Psychika je u žen strašně důležitá. Ale letos se divím: kde ta ženská psychika je? Holky jedou na sto procent, minimální výkyvy. Přirovnal bych to maličko k fotbalové Barceloně. Zvládnout takhle těžké zápasy, to je úžasná věc! S Dušanem jsme si občas říkali, jestli je to vůbec možný. Tyhle tituly, to je blaho!
A taky publikum v Mostě.
Diváci - největší a nejkrásnější překvapení. Tolik? Neskutečné! Nevím, jak se to stalo. Už když jsme propagovali interligovou baráž, přišla najednou plná hala. V tu chvíli jsem věřil, že to vyjde. Málokdo ví, že házená v Mostě letos slaví 60 let. Tohle je pro všechny generace nejkrásnější dárek.
