Češi nemají zájem? Hraj za Švédsko, řekli mu

  • 3
Praha - Do švédské nejvyšší soutěže tiše vklouzl s nálepkou 'Pan Nikdo' a během jediné sezony se stal její osobností. Český házenkář Daniel Kubeš patří mezi nejužitečnější hráče ligy mistrů Evropy, v play off se stal druhým nejlepším střelcem a s celkem Drott Halmstad dokonce získal mistrovský titul. O služby čtyřiadvacetiletého dlouhána přitom tvůrci českého národního týmu nejeví zájem. Ozval se však někdo jiný. "Tak se staň Švédem," navrhl Kubešovi Bengt Johansson, legendární kouč reprezentace a strůjce fantastických švédských triumfů.

"Když mi to řekl poprvé, jenom jsem se zasmál. Dobrý vtípek... Ale když mi stejnou větu po vítězství v lize zopakoval, došlo mi, že asi nemluví jenom do větru," vyprávěl Daniel Kubeš.

Vy byste přijal švédské občanství?
Ne. Jsem přece Čech.

Jak je možné, že o vás mají zájem mistři Evropy a čestí trenéři ne?
Sám nevím, snad ani nevěděli, kde hraju. Všichni se mě ve Švédsku ptali, proč nejsem v nároďáku a jestli si takovou věc můžeme dovolit. Jenomže co mám dělat, mám zavolat, že se mi celkem daří a že chci do reprezentace? Na mně přece nezáleží. Kdyby třeba přišla pozvánka na reprezentační soustředění, ukázal bych se a pak by třeba řekli, že nejsem dost dobrý, nehodím se do koncepce nebo jiný důvod. To bych pochopil.

Možná jste se cítil opomíjený. Přijal byste nabídku teď?
Samozřejmě, pro mě je čest reprezentovat. Vím, že když jsem působil v Čechách, neměl jsem nárok, hrál jsem bídně. Ale teď se situace trochu změnila.

Asi ano, když jste klíčovou postavou týmu švédského šampiona... Nicméně, v listopadu, když jste se v Halmstadu zabydloval, jste říkal, že Drott si v zásadě klade nejvyšší cíle, ale v průběhu sezony se vám vždycky nedařilo. A nakonec jste vybojovali titul. Co se změnilo?
Po základní části jsme skončili třetí s velkou ztrátou na první dva celky, podávali jsme hodně nevyrovnané výkony. Ale v play off jsme chytli děsnou formu, předváděli jsme krásnou házenou, nejlepší ze všech. A přitom od nás nikdo moc nečekal, i proto, že se mužstvo hodně obměnilo a Magnus Andersson, velká legenda a člověk, kvůli němuž jsem vlastně na sever Evropy odešel, působil první rok v roli hrajícího trenéra.

Jaký je vlastně Magnus Andersson?
Stačí, když řeknu, že byl dvakrát vyhlášen nejlepším házenkářem světa. Hrát vedle něho je strašně lehké, navíc je úžasně skromný, nerad o sobě mluví, a přitom je ve Švédsku moc populární.

A jako trenér?
Za celou dobu mě nekritizoval. A když jsem byl v největší krizi a opravdu se mi nedařilo, chodil za mnou a ptal se mě, jak mi může pomoct. Nijak nehrozil, nekřičel. V šatně vlastně vůbec nekřičí. Hlas zvýší, když chválí, jen v pozitivním smyslu slova.

Proti Čechám asi příjemná změna...
Určitě. Přitom jsem z domova odešel s pověstí problémového hráče. A najednou je všechno jinak, za celou dobu jsem neměl jedinou potíž a hned první rok v cizině jsem prožil absolutně nejlepší sezonu. V týmu jsem měl na starosti obranu, která byla asi vždycky mojí nejsilnější stránkou, začalo se mi dařit a pak se přidala i úspěšnost v útoku. Prostě si nemůžu stěžovat.

Asi s vámi byli v klubu spokojení. Už máte podepsanou novou smlouvu?
Na další dva roky.

Vyprávěl jste, že ve Švédsku je strašně málo profesionálů a že většina hráčů vedle sportu pracuje. Hledal jste si zaměstnání?
Nechtěl jsem, i přesto, že budu mít míň peněz. Rád bych se věnoval jenom házené, to je přece věc, kvůli níž jsem do Švédska odešel a proč do mě klub investoval.
 
Takže nejde o peníze.
V Čechách bych měl podobný plat a určitě bych si žil bohatší a pohodlnější život, protože ve Švédsku je všechno hodně drahé. Rozhodně se tam nezajistím, ale o to mi nejde, chci se něčemu naučit, od začátku jsem celou záležitost bral jako studijní pobyt a myslím, že ve čtyřiadvaceti letech mám na všechno ještě dost času. Navíc budu hodně na očích a třeba si mě potom někdy všimnou německé nebo španělské kluby.

Dá se říci, že hrajete ligu nedávných mistrů světa a Evropy, ale má tamní liga opravdu takovou úroveň?
Je fakt, že třicet nejlepších Švédů působí v zahraničí. Jenomže tam je obrovská základna a množství talentů. A hvězdy se vrací domů. Dá se to přirovnat k naší hokejové lize, přestože nejlepší Češi jsou v NHL, soutěž je stejně kvalitní. I proto jsem si jistý, že po odchodu současné slavné generace nezmizí ani úspěchy švédské reprezentace. Každému českému házenkáři bych takovou zkušenost doporučil.

Co vás napadlo, když jste se podíval, jak si vede pražská Dukla, v níž jste předtím hrával dlouhá léta. A zjistil, že ji čeká baráž s Hranicemi o udržení v extralize?
Že je to logické. Když před sezonou odejde šest lidí ze základní sestavy... A tak to bylo pořád, je neuvěřitelné, kolik jich za posledních pět let z Dukly zmizelo. A co všechno jsme s takovým potenciálem nedokázali. Vždyť my jsme vlastně nic nevyhráli. Přitom, kluci odcházejí a najednou se jim v nových týmech daří skvěle. Například Berka září ve Frýdku-Místku, Hríb v Rakousku, Hejtmánek je ve Francii nejlepším střelcem druhé ligy, Trávníček je jedním z nejlepších pivotů dánské soutěže a tak dále... Někde je asi chyba.

Kde?
To by bylo dlouhé povídání. Ale třeba Karviná jde správnou cestou, mužstvo drží několik let pohromadě, žádná fluktuace, jedině tak se výsledky dostaví. Nejsme na tom jako v Německu, kde si mohou koupit opravdové hvězdy, které všechno zvládnou samy a prosadí se okamžitě. Vím, všechno je také otázka peněz, ale i švédské kluby  nemají moc finančních prostředků, přitom fungují profesionálně, a navíc v nich vládne doslova přátelská rodinná atmosféra. To je i v našich podmínkách jediná šance na úspěch.

Přátelská atmosféra, to zní pěkně. Mimochodem, vyrazili jste si v Halmstadu někam třeba po zápase nebo po tréninku?
Tohle ve Švédsku nenajdete. Hráči jdou domů, jsou s rodinami a spíš se vzájemně  navštěvují. Říkal jsem jim, že v Praze jsem za týden vypil víc piva než oni za celý měsíc.

Nechyběly vám české zvyky?
Já jsem tak nějak společensky založený, jsem rád s rodinou, se svými blízkými, s kamarády, což mi dost chybělo. V Halmstadu jsem se aspoň skamarádil s klukem, který válel v Düssledorfu s Martinem Kovářem, hodně mi pomohl, byli jsme skoro pořád spolu a vytvořili takovou dvojičku, až se nám ostatní začali smát.

Přítelkyně byla ve Skandinávii s vámi?
Jen první půlrok, protože čekala dítě a nemohla zůstat se mnou. Je z Estonska a nedostala dostatečně dlouhé pobytové povolení a ani švédskou pojistku kryjící zdravotní výdaje, takže se raději vrátila do Čech, kde měla všechno potřebné. Bylo mi to hodně líto, v takových chvílích by měli být lidé spolu.

Narození potomka jste ale nepromeškal.
Vrátil jsem se minulý pátek a hned v sobotu se mi narodila dcera, jmenuje se Kristi. Měl jsem hrozné štěstí, že jsem mohl být u toho. Prostě mi teď všechno vycházelo.