Jako první Němec vyhrál nejslavnější golfový turnaj světa – Masters – a po osmi letech triumf na hřišti Augusta National zopakoval. Dostal se až na vrchol evropského i světového žebříčku. Desetkrát hrál Ryder Cup a byl kapitánem vítězného týmu Evropy v roce 2004, za což obdržel Řád britského impéria.
Kariéra Bernharda Langera však nebyla vždy přímočará, byť může sloužit za vzor, jak se německá píle, spořádanost a vůle dočkaly naplnění.
Česká spojka
Osud umí laškovat. Langerův otec žil do osmnácti let na Šumpersku a za války si zachraňoval život útěkem z ruského zajetí, než se usídlil v Bavorsku. Už jako zkušený hráč se Langer do Česka několikrát podíval. A v létě 1997 vyhrál svůj padesátý titul kariéry právě při Czech Open na Karlštejně.
"Bylo to nejlepší kolo golfu, jaké jsem viděl," vzpomíná dodnes Milan Veselý, prezident České golfové federace, na Langerových 63 ran v nedělním finále.
"Líbilo se mi tady a rád sem přijedu zas," říkal diplomaticky vítěz, ale turnaj ani návrat se už napřesrok nekonaly.
Nyní, po jedenácti letech, se objevila nová možnost, a to díky české premiéře European Seniors Tour. Je to opět skvěle narýsováno: Langer jako padesátník vstoupil do série před necelým rokem a turnaj na hřišti v Roztěži organizuje promotérská společnost jeho bratra Erwina.
Marky na hole
Anhausen, městečko 70 kilometrů na západ od Mnichova. Nedaleko leželo golfové hřiště; pro mladého Langera, dědícího oblečení po starších sourozencích a žijícího bez kapesného, zajímavá příležitost, jak si vydělat. Jako nosič holí si za standardních osmnáct jamek přišel na pět marek. "Po čtyřech letech jsem si našetřil na vlastní hole," říká s hrdostí.
. Profil Bernharda Langera
|
Jeho původní ambicí bylo stát se golfovým trenérem, i proto, že Německo do té doby nemělo žádného špičkového profesionálního hráče. Ale Langer brzy poznal, že má na víc. V osmnácti vyrazil Fordem Escort na 2 300 kilometrů dlouhou cestu na turnaj do Portugalska. Neprošel cutem, nezískal žádnou prémii, ale krátce poté na jiné štaci obsadil páté místo a nakročil k budoucím úspěchům. Jeho nástup přibrzdila služba v bundeswehru, odkud si po roce a půl odnesl dodnes kruté problémy s bederní páteří.
Časté kolapsy
Stoicky klidný, bez emocí, někdy až nudný. Tak působí Bernhard Langer. Je to však jen část jeho komplikované, přemýšlivé osobnosti.
Při tréninku na Masters procházel hřiště s kolečkem měřícím přesné vzdálenosti. Jeho dlouholetý nosič holí Peter Coleman se sice může chlubit, že si jako první caddie na světě ze svých výdělků koupil vůz Porsche, na druhou stranu to byly těžce vydělané peníze. Při tréninkových kolech, když Langer experimentoval, nosič často tahal na zádech i 28 holí, zatímco při soutěžích je povolen jen poloviční počet.
Coleman byl také nejbližším svědkem Langerových psychických kolapsů. Náhlé škubnutí rukou a třeba pět patů na jedné jamce? U Němce žádný div. "Chtělo se mi brečet," přiznal caddie, který u svého hráče zažil spoustu zahozených příležitostí, k nimž patřila dvě druhá místa na British Open nebo neproměněný putt na vítězství v Ryder Cupu 1991.
Zlom s Biblí
Výhra na Masters 1985 byla pro Langera požehnáním i kletbou. "Druhý den jsem se probudil a řekl si: Fajn, ale tohle má být všechno?"
Motivaci našel, když ho spoluhráč vzal na rituál amerických turnajů – čtení Bible. Ač křesťan, Langer nebyl do té doby silným věřícím, ale recitace a diskuse nad biblickými pasážemi mu změnily pohled na svět. Začal dávat procenta z turnajových prémií na dobročinné účely a přestal se trápit pozemskými malichernostmi.
"Stáří ani smrti se nebojím," tvrdí. "Smrt je novým začátkem a já jsem přesvědčen, že přijdu do nebe."
S americkou manželkou Vikki má Langer čtyři děti, rodina žije v Boca Raton na Floridě. Jako golfový talent se ukazuje sedmnáctiletý Stefan. Otci už na turnajích nosil hole, byť Langer synovi po jednom svém vítězství odmítl vyplatit obvyklá procenta z výdělku, aby ho nerozmazloval. "Koupit mu mercedes by bylo příliš jednoduché," říká hlava rodiny.
Opět o tituly
Pokud Langer nehraje turnaje, stále několik hodin denně trénuje a chodí do posilovny. Ještě loni málem vyhrál na americké PGA Tour, v Texasu se dostal až do rozehrávky o titul, než skončil druhý. Přesto na podzim vstoupil mezi veterány pragmaticky a bez nostalgie.
"Těší mě, že s padesátníky mohu zase hrát o tituly. Už mě nemotivuje bojovat vedle třicátníků o třicáté místo," tvrdí Langer, byť ještě tento měsíc sahal po vítězství mezi elitou na prestižním Players Championship, než se podělil o patnácté místo. Ve veteránské sérii Champions Tour v USA stačil za necelý rok vyhrát třikrát.
Větší legendu, favorita a lákadlo pro září na Roztěži těžko hledat.
