Mladé útočné pušky českého výběru se střelecky prosadily hned v úvodu šampionátu. O něco více snajpr Chodova Matěj Jendrišák.
Do zápasu proti Italům naskočil v jeho polovině a hned při svém prvním střídání skóroval. "Martin Richter to na mě poslal střílenou nahrávkou, já do toho plácl a bylo to tam," usmíval se dvaadvacetiletý útočník.
Jenže u stolku časoměřičů připsali jeho trefu spoluhráči Jakůbkovi, což si Jendrišák nenechal líbit.
"Nechtěl jsem o ten gól přijít. A kluci říkali, že když je první, ať se o něj přihlásím. Ale organizátoři měli v zápisu zmatky celý zápas, nestalo se to poprvé," dodal Jendrišák, který v se v závěru zápasu prosadil ještě jednou.
První trefu na šampionátu si připsal i Milan Tomašík. Lídr Vítkovic zvyšoval v 31. minutě na 8:0, když si pohrál s italským gólmanem.
"Clonil jsem mu. A když vyrazil střelu Tomáše Sladkého, pak už nebylo problém zasunout do prázdné brány."
Narozdíl od pozdějšího gólu Jendrišáka si Tomašík hned běžel pro míček, kterým skóroval. Na památku.
"Slíbil jsem ho přítelkyni jako dárek," popisoval svůj úlovek. Přiznal, že podobné relikvie sbírá. "Mám míček za první extraligový gól i za první reprezentační. Je to jedna z mála vzpomínek, která do budoucna zůstane," vysvětloval.
První trefa odbourala i jeho nervozitu, s níž do šampionátu vstupoval. "To se nedá srovnat s žádným jiným turnajem. Ale jak jsem se trefil, tak to ze mně spadlo," smál se.
Se spoluhráčem Jendrišákem budu muset přispět něčím do klubové kasy. "Počítám, že budeme muset klukům po mistrovství světa zaplatit nějaké to pivo," poodhalil Tomašík s úsměvem výši zápisného.
