MEZI SKALAMI. Trasa Tour de France umožňuje vyniknout nejen nadšencům, ale i

MEZI SKALAMI. Trasa Tour de France umožňuje vyniknout nejen nadšencům, ale i fotografům. | foto: Pavlína Soukupová

Dobudeme Paříž na koloběžkách. Česká parta si plní svůj šílený sen

  • 4
Sem tam puchýř, taky svalová horečka, samozřejmě vyčerpání po prvních čtyřech etapách a 550 kilometrech. Čeští koloběžkáři, kteří o den dřív než peloton cyklistů bojují s tratí Tour de France, však vidí v dáli svůj cíl - Paříž, konec jejich pouti kolem Francie.

"Samozřejmě, Paříž je třešnička na dortu, kterou chceme sníst," přitakává Václav Liška, absolvent Katedry činoherního herectví DAMU v Praze. "Ale ono už jenom dostat se sem, posbírat auta, lidi, peníze, materiál, to je úžasné. Všichni si klepali na hlavu, říkali: To nemůžete, to je zase nějaký výstřelek. Teď jsme tady a je to super."

Ten nápad se zrodil vlastně už v roce 2005. Když objel trasu Tour Josef Zimovčák na vysokém kole, mohli bychom to zkusit na koloběžkách, napadlo je. Před třemi lety se definitivně rozhodli: Při sté Tour do toho půjdeme. Projekt dostal název: KICK FRANCE.

Je jich šest: čtyři Češi a navrch holandský námořník a finský dobrodruh. Češi jsou bývalými atlety Slavie Praha, ale nyní profesemi právník, herec, učitel tělocviku a pracovník marketingu - a vesměs nadšení aktéři koloběžkářských závodů.

Šestičlenný je i jejich doprovodný tým, jenž obsluhuje dvě dodávky a obytné auto. Spí po kempech, sami si vaří. Na celou akci si každý z nich vzal pětitýdenní dovolenou. Rozpočet? 600 tisíc korun.

Před 12 lety dojeli na koloběžkách z Prahy do Benátek. A loni, při soustředění v Itálii, si zkusili dolomitskou etapu Gira do Cortiny. Přes čtyři průsmyky se drápali 15 hodin. Letos počítají s tím, že na nejdelší, 241 kilometrů dlouhou etapu Tour na Mont Ventoux budou potřebovat 17 hodin.

Cyklisté kroutili hlavami: Incredible

Na Korsice, kde jejich koloběžková Tour odstartovala, potkávali profesionální týmy. "Co jedete?" ptali se jich cyklisté. "Tour de France," odpovídali šílenci ve svítivě zelených dresech. Cyklisté jen kroutili hlavami a říkali: Incredible, neuvěřitelné!

Nizozemský námořník, který patří do jejich party, se už první den vydal do úniku, je totiž velký tempař a myslel si, že když bude dřív v cíli, bude mít i víc času na spánek. "Brzo pochopil, že nemůže jet tak rychle. A už jezdí s námi," smál se Jan Vlášek, organizátor akce. Radši totiž volí rozumné tempo v průměru 20 kilometrů v hodině. "Jinak bychom ty tři týdny nezvládli."

Už na středomořském ostrově přišla první ochutnávka kopců. Do nejprudších pasáží museli i tlačit. "Když má kopec nad 10 procent, tak nemá smysl ho na koloběžce jet, odděláte si stehna," varoval Vlášek. "Vyjet se to sice dá, ale s výhledem na tři týdny je lepší si popojít."

A sjezdy? Při nich, pokud nejsou na trase zatáčky, jede koloběžka rychleji než silniční kolo. "Líp se na ni složíme, máme níž těžiště než cyklisté na kole. Letíme klidně i stovkou. Největší problémy mohou nastat v zatáčkách. Když koloběžku blbě zatížíte, občas uskakuje zadní kolečko."

Řada kopců v Pyrenejích a Alpách je pro běžné automobily už den předem zavřená. I s tím se museli vypořádat. Do Pyrenejí sehnali od organizátorů Tour ze společnosti ASO povolení, že jedno auto je doprovázet může. "V Alpách to bude složitější," říká Vlášek. "ASO si naši žádost přehazovalo s lokálníma vládama, nevěděli, co s tím." Přinejhorším je tedy přes Alpe d´Huez a další velikány doprovodí jeden z "asistentů" na kole, který poveze potřebný proviant.

Policajti jsou na nás hodní

Zatím nejnebezpečnější etapou byla týmová časovka v Nice. Jelikož koloběžkáři absolvují svoji Tour s denním předstihem před pelotonem, jedou za plného provozu.

"Nějakému řidiči tam vypadla rezerva a další tři přes ni přejeli, pak tam zase jeden cyklista sejmul na cyklostezce druhého. Je to docela veselé," vypráví Liška a Vlášek doplňuje: "Ale zatím musím říct, že policajti jsou na nás hodní. Samozřejmě jezdíme i tam, kam kola normálně nesmí, a třeba v té časovce nás míjeli a prstem jen dělali tytyty."

Denně vyjíždějí v sedm ráno, v kempu bývají často až okolo desáté večerní. Ztráty nemohou vyloučit. "Když pak začnou bolet achilovky nebo lýtka, je to na koloběžce zlé. Ale aspoň jeden z nás by měl dojet do Paříže."

Zatím ovšem celé sexteto věří, že na konci třítýdenního martýria čeká Paříž na kompletní sestavu KICK FRANCE. A s ní i její bulváry plné aut. Vlášek se pousměje: "Tam to bude možná víc o život než v Alpách."

,

Grand Tour v roce 2024

4. - 26. května Giro d´Italia
29. června - 21. července Tour de France
17. srpna - 8. září Vuelta a Espaňa