Slovinský cyklista Tadej Pogačar (UAE) se klaní. Právě zvítězil v šesté etapě...

Slovinský cyklista Tadej Pogačar (UAE) se klaní. Právě zvítězil v šesté etapě Tour de France. | foto: AP

Hvězdné války začaly. Na Tourmaletu jsem chtěl balit kufry, smál se Pogačar

  • 33
Caucerets-Cambasque (Od našeho zpravodaje) - Když projížděl naprosto vyčerpaný cílem, ještě zvládl rozpřáhnout ruce a poklonit se. Fanouškům u trati i těm, kteří čtvrteční nádhernou pyrenejskou bitvu sledovali u obrazovek. On sám by ale zasloužil poklonu. Za to, jakou show Tadej Pogačar poslední roky cyklistickým fanouškům přináší a jak úžasným způsobem se dokázal sebrat ze středečního kolapsu, kdy na Jonase Vingegaarda ztratil minutu.

Teď to byl zase on, kdo byl na vrcholu světa. Na posledních kilometrech cílového stoupání do Cauterets-Cambasque dánskému cyklistovi ujel o 24 sekund.

A jen o sekundu víc teď ztrácí v průběžném pořadí Tour.

„Neřekl bych, že je to ode mě nějaká odveta. Ale je super zase vyhrát a získat na Jonase nějaký čas. Cítím trochu úlevy a obecně se teď cítím o dost lépe,“ uvedl s úsměvem na rtech.

Pogačarova odveta. Slovinec pláchl Vingegaardovi, ten má přesto žlutý dres

Podobných návratů byli v minulosti schopni jen největší šampioni cyklistické historie. On k nim už dávno patří, ve středu předvedl další hrdinský, úctyhodný a báječný počin.

Ale to samé by se dalo říct i o středečním mimozemském výkonu Jonase Vingegaarda na Col de Marie Blanque, kde zajel o minutu a půl rychlejší čas než právě Pogačar před třemi roky, kdy vyhrál svou první etapu na Tour.

Podle serveru Lanterne Rouge dokonce Vingegaard ukázal nejlepší vrchařský výkon, co se dat týče v dané nadmořské výšce, od Alberta Contadora na Verbieru 2009.

„Produkuje daleko víc wattů na kilogram než kdokoliv před ním v historii. Možná se díváme na nejlepšího vrchaře všech dob,“ uvažuje expert Michael Rasmussen.

Rasmussen: Zdálo se, že má Vingegaard z Pogačara strach. Teď už se ho nebojí

Dán předevčírem zdeptal zbytek světa, zničil i Pogačara. Mnozí by se po takovém výbuchu sesypali, další den by se na nic nezmohli.

Ne tak 24letý Slovinec, byť to sám Dán ani neočekával.

Kdyby totiž Vingegaard nebyl fantastickým cyklistou, mohl by se živit jako věštec. Po středeční etapě totiž pronesl jednoduchou větu.

„Jestli se Tadej vrátí? Měli byste se spíš zeptat jeho, ale jak ho znám, on se nikdy nevzdává. Bude to s ním náročné až do Paříže,“ prohodil.

A jak řekl, tak se taky stalo.

Královská pyrenejská šichta byla pokračováním jejich báječného duelu, byť tentokrát s úplně opačným koncem. Přitom Vingegaard s parťáky z Jumbo-Visma dlouho etapu naprosto opanovali.

Všechno to začalo už 50 kilometrů před cílem, favorité zrovna stoupali na bájný Tourmalet, když to v tiskovém centru jen zahučelo.

Dánský cyklista Jonas Vingegaard z týmu jumbo Visma v pelotonu během šesté etapy Tour de France

Jak by ne, vždyť tady se psala historie Tour, tady je posvátné místo závodu.

Tourmalet byl první opravdovou zkouškou už v roce 1910. Spolu s Aspinem, Peyresourde a Aubisque vytvořil takzvaný „Okruh smrti“, po kterém vítězný Octave Lapize v cíli na organizátory řval: „Jste vrazi“.

Tady se rodily legendy. Tady Eugene Christoph zlomil rám, který si pak sám u kováře opravoval. Tady Eddy Merckx ujel v etapě všem o osm minut. Tady svedli nádhernou bitvu Andy Schleck s Albertem Contadorem.

A tady teď Jumbo-Visma spustilo absolutní peklo na silnici.

Nejprve Wilco Kelderman, který skupinu favoritů rozdrobil na prvočinitele a pak Sepp Kuss, který už za sebou vezl jen krále Jonase a Pogačara. Ani žlutý hrdina středeční etapy Jai Hindley nestíhal.

„Jumbo právě na Tourmaletu rozbilo celou Tour,“ napsal odborný server Cyclingnews.

Nevyhnutelný souboj. Dánský cyklista Jonas Vingegaard z týmu Jumbo Visma útočí v šesté etapě ve stoupání na Tourmaletu na Tadeje Pogačara (UAE)

„Celé stoupání na Tourmalet jelo Jumbo neskutečné tempo. Bylo mi jasné, že chystají něco šíleného. Snažil jsem se jich držet, jak kdybych bojoval o život, ale nešlo to. Pak už jsem měl jen černo před očima,“ přiznal Hindley.

Slovinec se dánského soka držel jak klíště při sestupu z Tourmaletu a pak i při výjezdu k cíli v Caucerets-Cambasque.

„Ale na Tourmaletu jsem si říkal – sakra, jestli to dopadne jak včera, můžu sbalit kufry a jet domů. Naštěstí jsem měl lepší nohy a Tourmalet jsem vyjel vlastně docela pohodlně,“ vyprávěl.

Po sjezdu to vypadalo, jako kdyby se Tour rozdělila na dva závody. Vepředu jedoucí Pogačar s Vingegaardem si jeli vlastní ligu a dvě a půl minuty za nimi se vytvořil klasický hrozen asi 30 závodníků, který vedla Bora s Ineosem.

No a pak to přišlo, na metě 2,8 kilometru před cílem se sklon závěrečného stoupání lehce zmenšil a v tu chvíli Slovinec na svého rivala zaútočil. I novináři z různých zemí té odvaze zatleskali.

O to víc, když Vingegaard nereagoval a ztrácel vteřinu za vteřinou. Nakonec jich v cíli bylo 24, s bonusy skoro půlminuta. Když se oba za cílem střetli, objali se. Vzájemný respekt jednoho k druhému je obrovský.

Startovné L´Etape

„Zkusili jsme zaútočit na Tourmaletu, ale nevyšlo to. Možná mi pak chyběla trochu energie, ale Tadej byl dneska lepší, silnější, zasloužil si vyhrát. Každopádně mám velkou radost, že jsem zpátky ve žlutém,“ řekl v cíli dánský cyklista.

„Když jsem v posledních kilometrech cítil, že je správný okamžik, zaútočil jsem. Teď mám 10 vyhraných etap – jdu si pro tebe Marku!“ rozesmál Pogačar novináře zmínkou o rekordu Marka Cavendishe a Eddyho Merckxe v počtu vítězných etap. Oba jich na Tour mají 34.

K tomu číslu vede pro slovinského démona ještě dlouhá cesta, stejně jako k letošnímu cíli v Paříži. Pyrenejské drama ale ukázalo, že Tour naštěstí není jakkoliv rozhodnuta, že ještě není nutné podruhé korunovat krále Jonase.

„Odstup mezi námi je téměř dokonalý. Myslím, že to bude velká bitva až do poslední etapy,“ těší se Pogačar.

A není sám.