Jezdci stáje Deceuninck-Quick-Step na tiskové konferenci před královnou klasik...

Jezdci stáje Deceuninck-Quick-Step na tiskové konferenci před královnou klasik Paříž-Roubaix. Třetí zleva sedí Zdeněk Štybar. | foto: Tomáš Macek, MAFRA

U zajíců a podlah. Už vážně nemám střevní chřipku, směje se Štybar

  • 19
Wielsbeke (Od našich zpravodajů) - Poblíž líně se producírujících krav, všudypřítomných černých zajíců a zapadlých hospůdek na západě Belgie stojí uprostřed ničeho Továrna na absolutno. Nebo chcete-li továrna na triumfy.

V obci Wielsbeke s 9570 obyvateli, přesněji ve zdejší fabrice belgického výrobce laminátových, dřevěných i vinylových podlah se ve čtvrtek večer sešla hvězdná sestava cyklistické stáje Deceuninck-Quick-Stepu se Zdeňkem Štybarem v čele.

Zatímco se sedmička vyvolených pro největší klasiku roku – Paříž-Roubaix – usadí v pohodlných křeslech před zcela zaplněným sálem novinářů, šéf stáje Patrick Lefevere vypadá nezúčastněně.

Na mobilu odpovídá na e-maily, čte si novinky.

Francouzští novináři jej zaskočí otázkou: „Může jet Julian Alaphilippe o Top 10 v celkovém pořadí na Tour?“

Reaguje: „My jsme teď na Paříž - Roubaix.“

„Dobře, tak o Zdeňku Štybarovi, pane Lefevere,“ vystřídáme francouzské kolegy. „Chtěl jste, aby vám letos dokázal, že je hvězda. Musíte být spokojen s tím, jak to zatím zvládá, že?“

Čtyřiašedesátiletý matador se stříbrnými vlasy neváhá: „Ano, daří se mu to. Od začátku sezony jezdí velmi dobře, vyhrál dvě klasiky. Jen na neštěstí pro něj i pro celý náš tým byl minulý týden na Flandrech nemocný. Ale to se stává, jsme lidé, ne roboti.“

Štybar, pohodlně usazený v křesle, se usmívá. Žaludeční potíže z něj minulou neděli vysávaly síly, virózu patrně chytl společně se svým týmovým kolegou Philippem Gilbertem. Klíčový dotaz tedy směřuje ke Štybarovu současnému stavu.

„Doufám, že zdraví drží,“ vykládá v ústraní českým novinářům. „Od úterka jsem objel dobré tréninky, nic mě nijak nelimitovalo. Ovšem otázkou je, jak to bude se mnou vypadat v závodě po 250 kilometrech.“

Nejdelší trénink týdne si naordinoval ve středu, byl 170kilometrový. „Ze začátku se mi nejelo moc dobře, ale ke konci už to bylo o dost lepší, připadal jsem si celkem v pohodě.“

Věří, že v neděli to bude dobré. Musí věřit. Má to v povaze.

Snad už opět zdravý a natěšený na závod. Zdeněk Štybar před Paříž-Roubaix

Když na tiskové konferenci vypráví o svých předchozích střevních problémech při závodě Kolem Flander také zahraničním reportérům, z nichž mnozí o nich doposud neměli ponětí, vedle sedící týmový parťák Iljo Keisse se od Štybara viditelně odtáhne.

Ne, Keisse to nemyslí vážně. To je jen humor a la Quick-Step.

„Já už vážně nemám střevní potíže,“ směje se tomu Štybar. „Chci to brát pozitivně. Udělám všechno pro to, abych byl na startu v nejlepší formě.“

U vchodu do sálu stojí nový model speciálního kola Roubaix, které by mělo být pro závodníky Quick-Stepu zase o něco aerodynamičtější a lehčí než to předchozí.

Jestli jim to pomůže k dalšímu triumfu? Neděle ukáže.

Bude to poprvé od roku 2013, kdy belgický tým nevyjede do nejslavnější klasiky s vědomím, že má ve své sestavě vítěze některého z předchozích ročníků.

Ale opravdu jim to nevadí. Touží k Museeuwovi, Boonenovi a všem těm slavným jménům z minulosti přidat jedno další.

Které to bude? To je vlastně druhořadé.

„Už od roku 1993 máme stejnou taktiku. Možná byla trochu jiná, když jsme měli v týmu Johana Museeuwa nebo Toma Boonena a tím pádem jen jednoho hlavního lídra. Ale pokaždé závodíme stejně jako tým,“ říká šéf stáje Patrick Lefevere.

Jeden za všechny, všichni za jednoho. Mušketýři v modrém.

„Nebojujeme mezi sebou,“ vykládá pomocník Keisse. „Pracujeme společně na tom, aby vyhrál někdo z týmu. Když vyhraje tým, radujeme se všichni.“

Proto byla letos „Vlčí smečka“ Quick-Stepu na klasikách často dominantní silou. Vyhrála téměř vše, co mohla, byť Gent-Wevelgem a Flandry ukázaly, že také ona je zranitelná.

Mladičký dánský domestik Kasper Asgreen přesto dojel ve Flandrech zázračně druhý poté, co se čtyři lídři týmu neprosadili.

V neděli při dalším vydání pověstného Pekla severu to však mnohem pravděpodobněji bude opět na jeho zkušenějších kolezích.

10.dubna 2019 v 18:27, příspěvek archivován: 11.dubna 2019 v 23:15

The closest gap at finish line❓ The oldest winner of #ParisRoubaix❓ All you want to know about #ParisRoubaix 2019 in figures can be found following the link below. ➡https://t.co/XADy85uaQH https://t.co/DeqBzlfyl5

„Zdeněk Štybar s Yvesem Lampaertem jsou pravděpodobně ta jména, která o vítězství budou usilovat,“ píše i odborný server Cyclingnews.

K nim připočtěte po nemoci se vracejícího Philippa Gilberta. Vítěz čtyř Monumentů jede Paříž - Roubaix v 36 letech teprve potřetí v kariéře. Při debutu v roce 2007 byl dvaapadesátý, loni patnáctý.

Je už i o on po střevní viróze zdravý?

„V neděli jsem byl úplně prázdný, což byla bolestivá zkušenost a velké zklamání,“ říká mistr světa z roku 2012. „Ale odpočinul jsem si a myslím, že jsem připravený.“

Kromě téhle velké trojky bude však nutné počítat i s …

…ano, s Asgreenem.

„Pořád mám stejnou roli jako dřív, pořád jsem spíše ten, který pomáhá druhým,“ prohodí 24letý Dán. „Máme v týmu mnohem zkušenější cyklisty, než jsem já. Mám se stále co učit.“

Štybar se usměje: „On je skromný kluk. Měl by být v neděli naším čtvrtým lídrem a mít stejnou úlohu, jakou měl Bob Jungels na Flandrech. Ukázal, jak je silný.“

Od středy je Quick-Step zpátky na vítězné klasikářské vlně. To když Fabio Jakobsen podruhé za sebou ovládl spurterskou klasiku Scheldeprijs, závod z nejvyšší kategorie seriálu Europe Tour.

Letos se tak stáj pyšní už 23 triumfy na kontě.

11.dubna 2019 v 08:50, příspěvek archivován: 11.dubna 2019 v 23:14

Dear riders, take a very good look at Arenberg on your recon day, it might have changed... Coureurs, regardez vraiment bien Arenberg aujourd’hui, elle a un peu changé... #ParisRoubaix https://t.co/bPY03C0YjV

Sedmičlenná parta, která má na nejbizarnějších kostkách cyklistického světa zařídit v neděli další vítězství, se dnes před polednem vydá směr Arenberg, aby si při průzkumu terénu projela legendární pasáž pavé, kde se sice ještě nedá závod vyhrát, ale kde se dá velice snadno ztratit.

Okolo půl druhé slezou z kol, nasednou do týmového autobusu, naobědvají se - a už se nevrátí do svého belgického útočiště.

Zamíří do hotelu v Compiegne, tedy do města, odkud v neděli vyrazí směr Roubaix.

Odpočítávání startu královny klasik už začalo.

,