V obličeji měl výraz, jako by se před chvílí probudil. Hovořil jen španělsky a odpovědi nejčastěji začínal slovy bueno (dobře) či hombre (chlape, člověče). Když se však Alberto Contador rozmluvil, začal se i usmívat. Ani náznak trpícího šampiona. Šest posledních startů na Grand Tours proměnil v šest triumfů. Teď mu poprvé od roku 2006 hrozí, že odejde poražen.
Je tato Tour zatím nejtěžší zkouškou vaší kariéry?
Není. Jsem klidný. Je to pro mě velký test, ale ne největší. Chci ho zvládnout – a vyhrát.
Ztrácíte však čtyři minuty na Voecklera a dvě na Schlecky. Kdy je chcete v Alpách najet?
Dobře: tři alpské etapy budou velmi důležité – a já je chci všechny využít. Nejprve středeční do Pinerola, kde poslední stoupání a obtížný sjezd mohou roztrhat favority, zvlášť když bude mokro. Ale až pak přijde to hlavní: etapy na Galibier a Alpe d’Huez.
Alberto Contador se při interview zřejmě nenudil.
Obhájce triumfu na trati 13. etapy Tour de France
Contador na startu 13. etapy Tour de France
A co sobotní časovka? Je kopcovitá, což vám vyhovuje. Můžete zvrátit tuto Tour až v ní?
To je nemožné. Musím ji zvrátit dřív. Kdybych nenabral už v úvodu ztrátu dvou minut, možná bych čekal až na časovku. Takhle ne.
Na kolika procentech je v porovnání s Girem vaše forma?
Hombre, to nejde říct. Rozhodně je na nižší úrovni. Giro není nejlepší příprava na Tour. Nejsem tak čerstvý jako v Itálii. Ale tam to byl jiný závod. Tam jsem měl spoustu příležitostí útočit. Tady ne.
Mezi Girem a Tour jste jel jen španělské mistrovství. Nechyběly vám pak v úvodních etapách právě závodní rytmus a ostražitost?
Dobře, možná jsem potřeboval víc závodních dnů před Tour, abych byl o. k. Jenže největším důvodem, proč jsem byl špatný v první polovině Tour, byly mé pády. Měl jsem po nich problémy s pravým kolenem a nemohl šlapat přirozeně. Víc jsem zatěžoval levé koleno, a tím jsem musel ustoupit od svého stylu.
Kdybyste byl zdravý, tak byste ostatním v Pyrenejích ujížděl?
Hombre, kdybych měl své nohy, určitě bych tam útočil. Útočit je můj styl. To jsem já.
Nemáte své nohy? Ale jak tedy chcete útočit v Alpách?
Dobře, už se mi zase vrací sebevědomí, cítím se líp. Alpy jsou jiné než Pyreneje, stoupání jsou tam delší, do vyšších výšek. Spousta jezdců s tím bude mít problémy.
Na co Schleckové (vpravo) čekají? Diví se Contador (vlevo).
Myslíte si tedy, že bratři Schleckové promarnili v Pyrenejích příležitost najet na vás větší náskok ve dnech, kdy jste nebyl v pořádku?
Jak dny plynou, každý se diví, jakými kartami zatím Schleckové hrají a na co čekají. Jestli chtějí počkat s útokem až do Paříže, tak bude pro ně pozdě. Přitom oni moc dobře vědí, který z nich je silnější.
Co tím myslíte?
Musí se rozhodnout, na koho pojedou, a pak se jeden zcela obětovat pro druhého. (Šéf Contadorova týmu Bjarne Riis dodává: Pokud to neudělají, nemají šanci vyhrát.)
Je pro vás soupeřem ještě někdo jiný než Schleckové?
Jistě, jsou tu Evans, Basso... A Voeckler! I on už patří ke kandidátům titulu. Přejel Pyreneje skvostně. Na Galibieru a Alpe d’Huez asi ztratí čas, ale považuji ho za zhruba stejnou hrozbu jako Evanse.
Kdybyste neměl vyhrát vy, komu byste titul nejvíce přál?
(Riis se k němu naklání: Řekni, že ty vyhraješ.) Hombre, to nechtějte vědět. Každý má nějaké své preference, já také. Ale radši o nich nebudu mluvit.
