Sedm let se učil od těch nejlepších. V týmu Quick-Step bedlivě pozoroval klasikářské eso Toma Boonena. A když loni na Vueltě ovládl čtyři etapy a čtvrtý dojel na světovém šampionátu v Norsku usoudil: „Je čas odejít.“
Z belgické stáje se přesunul do australského týmu Mitchelton-Scott. „Rozhodlo to, že budu lídrem na některých jarních klasikách,“ popisoval loni na podzim Matteo Trentin, tehdy nový týmový parťák Romana Kreuzigera.
Nové prostředí, výzvy i pozice. Skvělé vyhlídky v sestavě australských pohodářů. Jenže 29letého Itala zabrzdila zranění. A to výrazně.
V lednu při tréninku si zlomil žebro, následoval ošklivý pád na Paříž-Roubaix, při kterém si poranil páteř.
Do pelotonu se vrátil o více než dva měsíce později. Výsledky ale ne a ne přijít.
Až v srpnu pookřál: na závodě Kolem Polska dojel v etapách třetí a pátý. Rázem si vysloužil pozvánku do reprezentační osmičky na evropský šampionát ve skotském Glasgow.
„Měl letos obrovskou smůlu, ale věděl jsem, že vše směřuje právě k mistrovství Evropy,“ řekl Davide Cassani, italský reprezentační trenér.
Modrá dominance v Glasgow a motivace pro NibalihoVydařené vystoupení v Glasgow italské cyklistiky kromě dráhařů podtrhla vítězka ženského závodu Marta Bastianelli. Naprosto skvělý šampionát. Jsem šťastný," pochvaloval si reprezentační kouč Davide Cassani. A nezapomněl ani na zářijové mistrovství světa v Innsbrucku. Tam mají dominovat výteční vrchaři. "Věřím, že Vincenzo Nibali se může taky vrátit vítězně po zranění." Největší italská naděje se léčí po pádu na Tour de France, kde si zlomil desátý obratel. |
Squadra Azzurra přivezla na ostrovy velmi silnou sestavu se třemi lídry. „Věděli jsme, že Elia Viviani (loni na ME druhý) bude hlídaný. Proto jsme měli v záloze Sonyho (Colbrelliho) a Mattea,“ popsal Cassani.
Rychlík Viviani nakonec dorazil do cíle v propršeném Glasgow ve skupině hlavních favoritů společně se Zdeňkem Štybarem. Colbrelliho zase potkal defekt.
A tak italskou reprezentaci spasil Matteo Trentin. „Je skvělé zvítězit po tom všem, čím jsem si prošel,“ netajil rodák z Trenta. „Chtěl bych hlavně poděkovat těm, kteří věřili, že se dokážu vrátit.“
Navíc Italové vše zvládli bez týmové režie. „Jeli jsme bez vysílaček. Všechno jsme si řekli na závěrečném mítinku,“ popisoval Cassani.
Štybara jsem zahlédl jen na startu
Ač na severu Itálie našel ideální podmínky stát se vrchařem, kopce nemiluje. Z podhůří Alp se Trentin vydal odlišnou cestou: do 23 let závodil v cyklokrosu.
„Jednou jsem jel i se Zdeňkem Štybarem. Bylo to v roce 2010, tehdy zrovna vozil duhový dres mistra světa,“ vzpomínal pro časopis 53x11. „Jenže jsem ho zahlédl jen na startovní čáře. Možná ještě v první zatáčce,“ usmívá se.
Vítězící Matteo Trentin v dresu belgické stáje Quick-Step.
O rok později už se s českým cyklistou potkal v dresu Quick-Stepu. Během sedmi let oba patřili ve výběru Patricka Lefevera do klasikářské sestavy. A právě tady Trentinovi nejslavnější závody učarovaly.
„Klasiky musíte nadevše milovat, protože ony si žijí ve vlastním světě,“ říká na adresu Roubaix nebo Flander. „Tenhle způsob závodění je navíc fyzičtější, agresivnější. Musíte kolo pod sebou opravdu vnímat, jinak skončíte rychle na zemi.“
Na výraznější úspěch tady ale Trentin stále čeká. Nejlépe dojel na Milán–San Remo desátý.
„Sním o Roubaix, Flandrech, San Remu. Ale taky třeba o Strade-Bianche. Je to na mě asi příliš těžký závod, ale zároveň je jedním z nejkrásnějších, jaký můžete v kalendáři vyhrát,“ vyjmenovává nesmělé cíle.
V příštím roce je může ovládnout v dresu se třemi hvězdami na hrudi.
