Jezdec stáje Intermarché Wanty-Gobert, jejíž barvy v letošní sezoně obléká i Jan Hirt, na Sazka Tour ukazoval nejvíce sil. Ovládl stoupání na Pustevny a v rovinatějším dojezdu ve Šternberku skončil třetí, když ve sprintu porazil přímého konkurenta o žlutý dres Anthona Charmiga.
I po roce má tak české klání italského vítěze. Po Filippu Zanovi se raduje Rota.
„Jsme velmi šťastní. Předchozí dny jsme tvrdě pracovali, byli jsme aktivní. Jsem rád, že se nám to vyplatilo,“ smál se. „A večer si dáme pivo. Ale jen jedno a opatrně, za čtyři dny mě totiž čeká další závod.“
Rota uhájil triumf na Sazka Tour, Hirtovi patří jedenácté místo |
Rota se na pódiu v Olomouckém kraji neustále točil. Kromě žlutého dresu si šel i pro zelený sprinterský, spolu s parťáky pak převzal i ocenění pro nejlepší tým. Trikoty a vítězné propriety měnil jako zkušený mazák, pózoval pro fotografy.
Že tyto pocity prožívá poprvé, byste neřekli.
Ovšem zdání klame.
Rodák z Bergama musel na premiérový triumf čekat až do sedmadvaceti let. Předtím byl mnohokrát druhý, třetí. Marně vyhlížel svůj první zápis.
TĚSNÝ FINIŠ. Lorenzo Rota (ve žluté) poráží na pásce Anthona Charmiga.
Na letošním Giru třeba ve dvanácté etapě strávil 137 kilometrů v úniku, jenže v samotném závěru těsně podlehl Stefanu Oldanimu.
O měsíc později zase ve finiši italského mistrovství nestačil pouze na Zanu.
„Měl jsem už v hlavě trochu blok,“ přiznává. „Pokaždé jsem chyboval. Třeba na Giru jsem vyrazil příliš brzy, na šampionátu zase pozdě. Dobře jsem se cítil i na Strade Bianche, jenže mě pro změnu zbrzdil pád (a nakonec skončil třináctý). To samé na San Remu (kde byl devatenáctý).“
Už začal přemýšlet, jestli někdy uspěje. Jestli pozná pocity, když protnete pásku jako první. Zvednete ruce do vzduchu, začnete křičet.
„Přemýšleli jsme, co udělat jinak, a s koučem i trochu upravili přípravu. Takže je pro mě velmi důležité, že se mi to tady podařilo. Začnu si víc věřit, budu klidnější a třeba na další triumf nebudu čekat tak dlouho,“ usmál se.
Výhry se od něj přitom čekají.
Začínal s fotbalem, jenže v sedmi letech ho přestal bavit. Kamarád se ho zeptal, jestli nechce zkusit kolo. A to ho pohltilo.
„Moji rodiče mají malou firmu s počítači a elektronikou a chtěli, abych studoval IT. Začal jsem, jenže jsem se v něm vůbec nenašel. Já preferoval sport a chtěl bych u něj zůstat i po kariéře. Třeba dělat pro nějakou značku. Mám tenhle život zkrátka rád,“ říká.
V mládežnických kategoriích se mu dařilo. Sbíral úspěchy, vítězil. Jenže to byl možná paradoxně ten problém.
„Příliš brzy jsem přešel k dospělým a najednou jsem se zastavil. Možná jsem potřeboval ještě další roky v kategorii do třiadvaceti let,“ povídal. „Můj první profesionální tým navíc pro mě nebyl úplně vhodný, a když jsem z něj odešel, měl jsem problém najít nový.“
Tehdy mu pomohl kamarád Fausto Masnada, v současnosti jezdec Quick-Stepu. „Vzal mě na vysokohorské soustředění, pomohl mi s přípravou,“ líčil. „Tehdy mi moc lidí nevěřilo, ale o to víc si pamatuju ty, kteří se mnou byli pořád. A Fausto je jeden z mých nejlepších kamarádů.“
Bojovník Pozzovivo. Srazilo ho auto, zlomeniny ani nepočítá. Přesto stále září |
I díky tomu se ho v roce 2020 ujal tým Vini Zabú, v němž si připsal několik slušných umístění. O sezonu později si ho všimlo Intermarché a Rota se posunul do první divize.
„Jsem vděčný, že ve mě uvěřilo. Našel jsem tady pořádnou cyklistickou rodinu a nastoupil na správnou cestu,“ říká vděčně.
Dokazuje to i přátelství s Hirtem, s nímž bydlel na pokoji během letošního Gira a také na soustředění v Kolumbii.
Právě zde se spolu vsadili: pokud někdo z nás bude na italské Grand Tour do desátého místa, koupí tomu druhému nový iPhone.
A Hirt byl šestý. Sázku prohrál.
|
„Ale mobil mi ještě nedal,“ rozesmál se Rota. „Prý ho už koupil, ale má ho v Andoře. Tak snad je opravdový a brzy se ke mně dostane. Anebo aby ho po mém vítězství nechtěl náhodou hned zpět.“
Pak ale vážněji dodal: „Ne, to byla legrace. Jan je skvělý, trávíme spolu hodně času. Myslím, že je jeden z nejlepších vrchařů na světě, jen si potřebuje věřit. Předvedl to na Giru. Ani nevím, jak bych jeho výkony popsal. Něco neuvěřitelného. Jen mě mrzí, že po sezoně odchází, ale takový je holt život.“
Chci si jednou říct: Zkusil jsi to. Hirt bere Quick-Step i jako investici |
V podobně velký úspěch, jaký dokázal jeho český kamarád, věří i on. A pokud by si měl vybrat, chtěl by, aby se mu podařil na Lombardii.
Právě o pátém z klasikářských monumentů hovoří jako o svém závodě. O tom, který miluje nejvíce ze všech.
„Jsem z Bergama, takže důvod je jasný. Znám tam každou uličku i spoustu místních, takže mě vždycky vřele vítají. Ten závod je můj sen,“ říká.
