RADOST. Ve znamení čísla šest. Jan Bárta právě dokončil svoji šestou Grand Tour...

RADOST. Ve znamení čísla šest. Jan Bárta právě dokončil svoji šestou Grand Tour a na závěr vybojoval skvělé 6. místo v časovce. | foto: Tomáš Macek, MAFRA

Šestý Bárta: Lék na ztuhlé nohy? Už ráno jsem si dal časovku tam i zpátky

  • 21
Milán (Od našeho zpravodaje) - Na začátku Gira se odrovnal, dokonce se chvíli obával, že bude muset vzdát. Týden se vzpamatovával. Potom hodně pomáhal týmu. Dvakrát sám zkusil štěstí v úniku. V první ze dvou časovek skončil šestnáctý. To nejlepší si však Jan Bárta nechal až na poslední den. Vybojoval šesté místo v závěrečné časovce do Milána, jen 12 vteřin jej dělilo od tria nejlepších.

Konec dobrý, všechno dobré?
Ale jo, je to dobré. Trochu jsem snil, že bych mohl skončit i do pětky, ale Giro je letos nabité. Řekl bych že je i lépe obsazené, než bude Tour. Šesté místo se počítá. Tým je spokojený, je to pro nás další pěkné umístění. Odvedli jsme tady dobrou práci.

A vy jste se oproti předchozí časovce na Giru zlepšil o deset míst.
V té první mi odešly nohy v poslední čtvrtce, asi jsem tou dobou ještě nebyl úplně v pořádku po práci na začátku Gira. Dnešek dopadl mnohem líp, ani ztráta není velká, to mě těší. Pro mě bylo letošní Giro hodně také o pomáhání týmu, ale to k cyklistice patří.

Dnes se vám tedy jelo pocitově dobře?
Snažil jsem se urvat, co se dalo, tak bych to asi řekl. Mělo to být podle mapy trošku z kopečka, ale pocitově na mě trasa působila spíš jako rovina. Když jsem si ji projížděl ráno, připadalo mi, že celou časovku jedeme lehce proti větru. Ale třeba to bylo jen tím, že jsem už tak utahaný. Měl jsem z posledních dnů hodně ztuhlé nohy, proto jsem se je snažil rozpohybovat i tím, že jsem si ráno dal tréninkově celou trať z Monzy do Milána a potom navrch ještě z Milána zpátky do Monzy, dohromady nějakých padesát kiláků.

VYČERPÁNÍ. Jan Bárta těsně za cílem časovky.

Fungovalo to. Řekl byste, že se vám konečně vrací časovkářská forma, která zkraje sezony nebyla právě nejlepší?
No, tu úvodní časovku sezony bych vůbec nepočítal, změnili jsme tehdy kompletně materiál, měl jsem v ní novou helmu, nové kolo, všechno bylo pro mě úplně nové, takže jsem si to v ní spíš jen zkoušel. A další časovka už byla přece jen lepší, na Paříž-Nice jsem v ní měl pod kopcem asi šestý čas a až v prudkém tříkilometrovém kopci jsem se pak propadl za dvacítku. Jo, lepším se ..

Takže dalším cílem teď bude vzít si při červnovém mistrovství republiky zpět český časovkářský titul, který jste loni po dlouholetém panování odevzdal Leopoldu Königovi?
To by bylo hezké. Já měl celý loňský rok takový docela zvláštní a nijaký. V září mi pak doktor při krevních testech zjistil, že jsem pozitivní na boreliózu. Měl jsem ji údajně v sobě zhruba půl roku, což mohl být i důvod mých horších výkonů. Dostal jsem na tři týdny antibiotika, abych se jí zbavil.

Nyní jste zdárně dokončil šestou Grand Tour kariéry. To už je docela hezká sbírka.
A letos se mi zase potvrdilo, že Giro je z nich ze všech nejtěžší.

Zvlášť s letošní skladbou posledního týdne?
Právě. Ten měl sice obsahovat i dvě etapy, které na papíře vypadaly, že si při nich trochu orazím, jenže místo toho jsem v nich jel zase totální šrot. I v té páteční do Piancavalla, kde Bahrain s Movistarem hned zkraje rozdělili peloton a Dumoulin se ocitl až ve druhé skupině. Já jsem šlapal v té první a jel jsem ten kopec s nima na šrot, protože ve skupině byl od nás i Patrick Konrad (nejlepší jezdec Bory v celkové klasifikaci), tak aby měl někoho k sobě, protože tam se každý člověk počítal.

HLEDÁNÍ. Auto svého týmu Bora dlouho nemohl najít, ale svůj úsměv našel rychle.

Vzpomínám si, jak jsem vás v roce 2012 viděl na konci vašeho prvního Gira, také tady před milánským Dómem. Tehdy jste byl po své premiérové Grand Tour totálně zdevastovaný.
Já vím. Byl jsem nachcípaný, měl úplně ucpané dutiny a na jedno ucho jsem proto neslyšel. Tak jsem dojížděl Giro.

Tentokrát bylo pro vás Giro naopak horší na začátku závodu?
No, hned druhá etapa mi na pár dní odřízla nohy, zhruba na půlku Gira. Ale měli jsme v ní růžový dres a když ho máte, musíte pro jeho obranu udělat všechno.

Celkově je Bora s Girem nejspíš hodně spokojená, že?
Myslím, že maximálně. Tolik ani nečekali. Vyhráli jsme s Lukasem Pöstelbergrem jednu etapu, měli růžový dres, dvakrát jsme byli druzí v etapách se Samem Bennetem a Rudi Seligem a Sam navíc skončil ve spurtech třikrát i třetí. Patrik Konrad se celkově dostal do dvacítky, což je taky dobré. A před dneškem jsme navíc jako tým vedli soutěž fair-play, kde se počítá, kdo vyfasuje za celé Giro nejmíň pokut.

Hodně se musely měnit strategie a cíle týmu na Giro, když pro zranění vypadl původně plánovaný lídr Leopold König?
Sestava se až tak moc neměnila. Ale musely se samozřejmě snížit požadavky na celkové umístění.

Jak se vám zamlouvá vyústění celého závodu? Tom Dumoulin je podle vás zaslouženým šampionem?
Určitě. Neměl za sebou tak silný tým jako Nibali a Quintana, a přesto dokázal vyhrát. Jeho předností je časovka, ale má už také úžasný tah do kopce. Když se na něj podíváte, je o hlavu větší než jeho soupeři a do kopců veze proti nim nějaké to kilo navíc. Přesto se v nich strašně zlepšil. I proto zaslouženě vyhrál.

Vy máte nyní ve sbírce dvě Gira, tři Tour a jednu Vueltu. Chtěl byste letos na Vueltě dorovnat s Girem skóre?
To teď ani nedokážu říct. Momentálně mám všeho plné zuby a nohy a brzy mě čeká další závod Kolem Švýcarska, za necelé dva týdny. Budu mít co dělat, abych si odpočal. Zítra večer poletím domů, ale stejně musím i potom denně točit nohama, aby mi do Švýcarska totálně nezatuhly.