Vše, co se do neděle odehrálo, byl jen předkrm, antipasto. Až nyní začíná opravdové Giro, tradovalo se před nedělní časovkou do San Marina.
Tento aperitiv byl týdnem sáhodlouhých etap, sprinterských i klasikářských soubojů, vytrvalého deště, sil ubírající zimy, mnoha hromadných pádů a půjčování růžového dresu.
Tomu Dumoulinovi chutnal italský aperitiv stejně, jako kdyby si nečekaně kousl do kyselého citronu - a namísto konzumování hlavního chodu odcestoval do Nizozemska. Šrámy na těle si odnesli i mnozí další. Přesto to byl pro favority celkového pořadí především týden ve znamení vyčkávání.
„Už se těším, až se zase pořádně opřu do pedálů. Už mě nebaví pořád jenom sedět v balíku,“ prohlásil v sobotu Simon Yates, šampion Vuelty.
Nedělní menu mu k tomu mělo dát příležitost.
Dlouhá, takřka 35kilometrová časovka do ministátu San Marino, nejprve po rovině, pak do kopce. Jediná exkurze tohoto Gira za hranice Itálie. A také jediná etapa, kterou si Yates projel už v rámci přípravy na tento závod.
Giro d’Italia 2019speciální příloha iDNES.cz |
„Stoupání je mnohem tvrdší, než jsem očekával, což je pro mě dobrá zpráva,“ těšil se po průzkumu trati a naznačoval: „Roglič už v Boloni ukázal, že je v časovce supersilný. My ostatní bychom měli být přibližně vyrovnaní.“
Otázka, kterou pokládali mnozí, tudíž zněla: Jak daleko za Primožem Rogličem dokážou další favorité celkového pořadí dojet?
„Pokud se za ním udrží do minuty, pak si mohou říci, že odvedli dobrou práci,“ prohlásil mistr Evropy v časovce Victor Campenaerts.
„Je to klíčový den,“ vyhlásil sám Roglič.
Načež, opět jednou ve vlezlém dešti, předvedl tah, jímž největší soupeře dostal na tomto Giru do šachu.
Nejen že vyhrál etapu. Zároveň nadělil dalším superfavoritům závodu pořádný balík sekund a minut.
FAVORIT ČÍSLO 1. Primož Roglič míří za triumfem v deváté etapě Gira.
Vincenzo Nibali mohl být se ztrátou 1:05 minuty ještě navýsost spokojen, zato Mikel Landa zaostal o 3:03 minuty, Simon Yates o 3:11 a Miguel Ángel López i kvůli defektu o 3:45.
A to ještě energií nabitý Slovinec v cíli pronesl: „Nechtěl jsem ze začátku na té mokré silnici příliš riskovat, začal jsem proto pomaleji. Není pro mě překvapením, že jsem vyhrál, protože to byla časovka.“
Pro Simona Yatese to byl naopak černý den. Takový, který si ani ve snu neuměl představit.
Loni se v dlouhé časovce ve třetím týdnu Gira tak strašně moc snažil, aby ztratil na Dumoulina a Frooma co nejméně času, že tím zahltil sám sebe a ke konci týdne už neměl v horách kde brát.
Roglič na Giru vyhrál i druhou časovku. Poraženým dne je Yates |
Ovšem mezitím na této své rizikové disciplíně zapracoval, zajel ji výborně loni na Vueltě a skvěle při letošním vítězství v časovce na Paříž - Nice.
Ještě v zahajovací rovinaté pasáži se mu tu šlapalo dobře, ujížděl na prvním mezičasu Nibalimu a držel přijatelný odstup za Rogličem.
Jenže to, co následovalo, když se silnice začala zvedat vzhůru do San Marina, bylo jako úder kladivem do hlavy.
Kdo ví, snad Yates rozjel úvodní pasáž až příliš rychle.
Nebo se projevily následky jeho pádu ve 4. etapě, při němž si natloukl koleno, přestože jeho tým Mitchelton-Scott ujišťoval, že koleno je už v pořádku.
Každopádně zčistajasna britský cyklista pochopil: Nepůjde to.
„Na rovině to ještě bylo O.K,“ líčil později. „Ale jakmile jsme začali stoupat, najednou jsem v sobě neměl nic. Vůbec nic. Žádnou sílu.“
Marně jej šéf týmu Matt White vysílačkou hnal: „Come on, come on.“
NEBYLO KDE BRÁT. Simon Yates se blíží do cíle v San Marinu.
Yates byl za cílem zničený. White nedokázal najít vysvětlení, co se stalo: „Ještě na druhém mezičase byl Simon jen těsně za Nibalim. A pak na něj v kopci ztratil skoro dvě minuty! Ani na chvíli nevypadal na kole uvolněně, ani na chvíli se nedostal do rytmu.“
Podobně jako Yates dopadli Landa a López. Jen Vincenzo Nibali mohl být ze společenství superfavoritů Gira se svojí ztrátou spokojen.
„Připadáte si tak trochu jako vítěz?“ zeptali se jej proto.
„Vítězství by bylo krásnější,“ odvětil Nibali. „Ale Roglič je časovkář specialista, ztratit na něj minutu je v pořádku. A získat tolik času na Yatese je dobré. Z tohoto pohledu jsem jel dobrou časovku.“
Okolo pelotonu Gira se zatím začala přetřásat otázka: Může vůbec někdo Rogliče v jeho současné formě v cestě za růžovým dresem zastavit?
Ale samozřejmě, že může.
Vždyť závod dosud nevyjel na jedinou pořádnou horu.
„Rozhodně si nemyslím, že to od teďka bude jen duel Roglič-Nibali, na to je příliš brzy, abychom něco takového říkali,“ prohlásil Nibali. „Lidé jako Yates, Landa a Lopez, kteří dnes ztratili více času, budou o to víc útočit. Díky tomu se závod stane zajímavějším.“
Celkově stále vede Ital Valerio Conti z týmu Emirates, kterému Rogličův tým Jumbo ve čtvrtečním úniku ochotně propůjčil růžový dres „na hlídání“. Ovšem Conti by neměl být v horách hrozbou. Druhý Roglič má teď k dobru 1:44 minuty na nejbližšího z velkých pronásledovatelů Nibaliho.
Ti další? 1:55 minuty ztrácí Nizozemec Bauke Mollema, lídr Treku, a 2:18 minuty Bob Jungels, lídr stáje Deceuninck-Quick-Step. Yatesovo manko činí 3:46 minuty, Lópezovo 4:29, Landovo 4:52.
#Giro 102 Stage 9 cover art: @rogla! https://t.co/E8xCFDU6ew
„Musíme vyjít z dnešního výsledku a vymyslet nový plán a novou strategii,“ tvrdil Yates. „Stále je to teprve začátek závodu. Stále máme za sebou jen dva dny, při nichž se mezi favority nadělaly rozdíly. Těším se, až se budeme dostávat víc a víc do hor.“
Začne to 13. etapou na Lago Serru. Následovat bude brutálních posledních deset dnů Gira. „Pořád je před námi hodně dlouhá cesta se spoustou kopců,“ uvědomuje si také Primož Roglič. „Ale je příjemné mít do ní náskok.“
Lídr týmu Jumbo bude muset pečlivě dávkovat síly. Jeho největší „ztrátou“ úvodního týdne není potlučená zadní část těla z pádu v úvodu 7. etapy, ale skutečnost, že ze závodu se odpotácel nemocný parťák Laurens De Plus, který měl být jeho největší oporou v horách.
„Ale i Sepp Kuss, Koen Bouwman a Antwan Tolhoek jsou solidní vrchaři,“ říká Addy Engels, sportovní ředitel Jumba. „Naši kluci tu budou pro Primože. A na konci etapy je to stejně vždycky boj muže proti muži.“
Roglič se ještě nikdy neocitl v roli největšího favorita Grand Tour, je to pro něj neznámá situace. Naopak Nibali má s takovými boji léta zkušeností. I proto nemusí náskok 1:44 minuty stále nic znamenat. I proto nejsou ze hry ani ti, kteří zaostávají ještě víc.
.@vincenzonibali moves into 3rd place. His time, 52:57, 53s behind @VCampenaerts | All'arrivo @vincenzonibali è terzo con 52:57, 53s dietro @VCampenaerts #Giro https://t.co/ZmD8wQ3JrW
„Prohráli jsme jednu bitvu, ale ještě jsme neprohráli válku,“ říká Alexander Vinokurov, šéf Astany i Lópeze. „Tři minuty ztráty na většinu našich největších soupeřů není nic tak hrozného, když je před námi tolik horských etap. Nedělejme z toho velkou vědu. Vzpomeňme, jak tu dokázal zvrátit Giro v minulosti Nibali.“
Ano, Vincenzo Nibali i Chris Froome dovedli v letech 2016 a 2018 v posledních horských dnech závodu odstranit i více než čtyřminutový „zásek“ na tehdejší lídry Stevena Kruijswijka, respektive Simona Yatese.
„Prostě budeme útočit a útočit,“ slíbil Yates. Možná bude platit i rčení, že zoufalí muži dělají zoufalé činy - a občas jim i vyjdou.
„Jestli se na nějaké Grand Tour mohou věci totálně a nečekaně měnit, pak je to Giro,“ připomněl Matt White. „Jen si vezměte, co se nám stalo loni. Rozdíl mezi dobrým a zlým dnem nejsou na Giru sekundy, ale minuty.“
Z pohledu dramatičnosti druhé poloviny závodu jsou tedy současné odstupy v celkovém pořadí vlastně dobrá zpráva. V horách omezují prostor na vyčkávací taktiku.
Zvlášť s vědomím, že na samém konci tohoto Gira čeká na Rogliče ve Veroně ještě jeden „dárek“.
Třetí z letošních časovek, tentokrát 17kilometrová.
