V úvodu sezony vyhrál pětadvacetiletý rodák z Pelhřimova tři ze čtyř závodů otevřeného tuzemského seriálu Toi Toi cup. Vyjel si dobré body do žebříčku UCI.
Ale v úvodním podniku tohoto ročníku Světového poháru v Kalmthoutu v Belgii musel do poslední řady. Jelo se podle žebříčku UCI z minulé sezony a on neměl po operaci potřebné body.
Dopředu přitom věděl, že nebude možné moc předjíždět. V Kalmthoutu je trať většinou úzká, v lese klikatá.
V terénu je skvělý technik, ale i tohle bylo moc.
Přestože se v průběhu rychlého závodu probít ze 70 startujících na dvanácté místo, nakonec dojel úplně vyčerpaný na konci druhé desítky.
"S výkonem jsem spokojen, ale výsledek mohl být lepší," uvedl Bína na své internetové stránce.
"Startoval jsem z poslední řady, z níž jsem se postupně probojoval do skupiny, která bojovala o desáté místo. V posledním kole mi po té stíhací jízdě došly síly," hodnotil konečné sedmnácté místo.
V Táboře jako jediný dokázal jet stále na špici V sobotu v Táboře se při druhém závodě SP už startovalo podle současných bodů včetně úvodu této sezony.
Bína šel do druhé řady. Hned využil svou skvostnou techniku.
Do terénu celé pole vyvedl. A ještě měl po necelých 200 metrech na silnici náskok tří čtyř metrů.
"Při závodě jsem se snažil držet co nejvíce ve předu, kontrolovat závod a vyvarovat se různých strkanic a pádů," popisuje Bína, jenž jako jediný dokázal jet stále ve špici. Vítěz Albert měl v úvodu problémy a začínal ze druhé desítky. Největší favorit Nijs upadl ve chvíli, kdy Albert nastoupil.
Jen Bína se ujíždějícího mladého Belgičana snažil dostihnout. Ale Albert má také vynikající formu.
V Kalmthoutu byl o 10 centimetrů druhý za Nijsem, kterého měl téměř celý závod za sebou. Bínovi na táborské trati Albert poodjel a to stačilo, aby v Táboře vyhrál. "Byl to velmi rychlý závod a dvě kola před cílem nastoupil Belgičan Albert. Vybojoval si dostatečný náskok, který si udržel až do cíle," líčil Bína.
Ten se do závěrečných metrů řítil s velkou vervou. Vzdálil se i třem Belgičanům, kteří opravdu umějí.
Nijs, Wellens a Pauwels, to jsou jezdci světové třídy. Jen Štybar se za ním udržel a v posledních metrech Bínu předjel. I přes to, že se na špici celý závod vůbec netlačil. Takový už je cyklokros.
Ale Bína ukázal, že je dobře připraven.
Jako by ani neměl krizi. Proč nezkoušel ujet hned po startu, když byl v čele, bylo všem jasné. Hned se jelo hodně ostré tempo.
Jako celý závod. A z toho neujede nikdo.
Když s sebou Nijs dvě kola před cílem plácnul, bylo to jiné. Albert měl na chvíli volno a využil ho. "Nechtěl jsem nastoupit hned," říkal Bína. "Hlídal jsem si tempo." Později zkusil uniknout, ale nešlo to. "Trať byla opravdu rychlá." Třetí místo proto bral. "Moc si tohoto výsledku vážím," přiznal.
Má za sebou z posledních dvou let příliš mnoho zklamání. Rozpadl se tým Author, kde měl smlouvu.
Další tým chtěl, aby jezdil na horských kolech.
To všechno pro Bínu nebylo vedle zranění povzbuzením. A když si letos na jaře popovídal s trenérem CT Budvar Tábor Stanislavem Bambulou, nemusel dlouho přemýšlet.
Vrátil se do Tábora a pořádně se pustil do přípravy.
"Připravovali jsme se tvrdě, a je to znát," hlásil před startem Světového poháru v Belgii. "Je to úžasný pocit, že jsem se vrátil mezi světovou špičku," říkal po závodě v Táboře.
Vrátil se tam, kam patří. Je juniorským mistrem světa z roku 2001 v Táboře. Pro současnou cyklokrosovou sezonu je nečekaným trumfem tuzemské reprezentace.
