Váš letošní návrat mezi světovou elitu je obdivuhodný. Jak to provádíte?
Jak? Tím, že se dva roky na tenhle comeback připravuju. Vypadá to, že šlo o kvalitní přípravu. (směje se)
A najednou jste jen pět bodů od žlutého startovního čísla pohárového lídra. Což je lákavá vidina, ne?
Jo, je to kousek - a zároveň daleko.
Kdybyste v neděli ve stíhačce o dvě příčky porazil Svendsena...
Tak to zkusíme domluvit, že by mu někdo skočil pod lyže. (zase se směje) Ale fakt je, že každý závod je zatím pro mě velice příjemným zážitkem, stěžovat si nemohu.
Dnes byla klíčem k úspěchu stojka, jejíž začátek jste si trochu pohlídal?
Jo, hlídal jsem si tu střelbu celou, první rány byly možná pomalejší, ale pak jsem se chytnul. Soustředil jsem se na to, abych ji dal. Na ležce zase byla pomalejší příprava, ale pak jsem chytl krásný rytmus. Vždycky je lepší ztratit pět vteřin na střelnici než dvacet na trestňáku.
Běžecky jste také začal závod pomaleji, potom jste však tempo vystupňoval. Taková bude letos vaše strategie?
Ono je to zatím spíš tak, že mi nejde začít rychleji, trochu s tím zápasím. Nemohu se dostat po startu do tempa a chvíli mi to trvá. Na druhou stranu aspoň pak nevytuhnu proto, že bych začátek závodu přepálil.
V jeho koncovce jste se posunul před Garaničeva na konečné čtvrté místo.
On si Garaničev při sjezdu na stadion rozbil pusu. Kdyby ne, Ondra Rybář mi říkal, že by to bylo mezi námi hodně natěsno, ale že bych ho snad i tak dal. Na vyhlášení potom přišel se zalepeným nosem.
Zítra vás po dvou úspěšných intervalových závodech čeká pro změnu závod kontaktní. Máte je radši?
Mám, protože při nich můžu jet na soupeře a ne na čas.
