Jak osmé místo hodnotíte?
Já vlastně ani nevím, ještě si to musím promyslet. Ale určitě mě mrzí první střelba.
Hned první dvě rány letěly mimo, přitom podle kouče Jiřího Holubce byly kalibrové, těsné.
Netuším, já popravdě ani nevěděla, kde byly. Ale předpokládám, že to bylo špatnou polohou, protože já se právě po prvních dvou ranách trochu hýbla a ty další už pak byly centrové. Takže jsem si asi blbě lehla.
Občasný vítr a chumelení vám nevadilo?
Vítr se trochu měnil a já jsem i na druhé ležce cvakala. Ale dalo se to docela dobře číst. Problémem ale bylo, že nám při ležce docela klouzaly podložky a lokty na nich, jak to byly podložky zachumelené. Největší problém byl ale jiný.
Jaký?
Počasí na trati, to bylo fakt ošklivé.
Jak se běželo ve stále novém sněhu?
Zvláštně. Kdyby nebylo takové počasí, tak závod jedu úplně jinak. Takhle se ale nevyplatilo kdekoliv ve druhé části předjíždět, protože pak jste to na stadionu stejně celé museli odtáhnout. Dneska to bylo od všech hodně taktické.
Po dvou úvodních ranách jste už minula pouze jeden terč v celém závodě, ten úplně poslední. Už jste se viděla na trati?
Nenene, přišel vítr, který mě trochu sfouknul. V hlavě jsem si ale zhodnotila, že nebudu čekat na menší, protože jsem si nebyla jistá, že bych to ustála a trefila. Riskla jsem to a ušetřila nějaké vteřiny tím, že jsem na střelnici nestála. Jasně, i tak jsem jela na trestné kolo, ale nejsem si jistá, že bych terč trefila, kdybych na střelnici stála déle.
V cíli jste se pak dlouze vybavovala s Ondřejem Rybářem, rozhazovala jste rukama…
To jsem mu jenom říkala, jak jsem byla překvapená, když mě Elvira (Öbergová) v posledním kole přefrčela a já vůbec nebyla schopná reagovat.
Tak či tak to pro vás ale bylo povedené kolo Světového poháru. Jedenácté místo ve sprintu, skvělá štafeta, teď osmá příčka.
Jo, pozitivní věci tady najdu, za což jsem ráda. Nálada se mi malinko zvedla, ale pořád bych to nerada moc hodnotila, je předčasné se z něčeho radovat.
Některé země vynechávají příští kola Světového poháru, Češi budou závodit všude. Co na to říkáte?
My bohužel musíme. Nemáme jasné nominace na olympiádu, takže nám nic jiného nezbývá.
A kdyby to tak nebylo, uměla byste si představit jiný program?
V tomhle věřím trenérům. Co mají v plánu, bude určitě dobré, takže nad tím ani nepřemýšlím. Řeklo se, že pojedeme všechno a musíme jet všechno, takže tak to je.
Sil na to máte dostatek?
No, Oberhof bývá vždycky těžký, takže se trochu bojím, co nastane v Ruhpoldingu, což není má oblíbená destinace, tak uvidíme.
