Přesto je Severní Amerika kontinentem, u nějž by na biatlonových mapách klidně mohli uvádět proslulé Hic sunt leones. Tady žijí lvi.
Neprobádáno, nedobyto.
Informační brožura v kanadském Canmore o lvech nehovoří. Zato varuje: „Pozor na medvědy a bizony.“ Lvi (Lions) pro změnu řádí v místních profesionálních ligách.
Zato biatlon? Jaký biatlon? Jan Matouš vzpomíná: „Když jsem v Lake Placid získal medaili, místní reportér mi říká: Nás zajímá americký fotbal a baseball, o tomhle vašem sportu vážně moc netuším.“
Biatlonový areál v Canmore.
Tehdy, v éře komunismu, si však Matouš plnil sen uvidět Ameriku. „V New Yorku jsme přejížděli z jednoho letiště na druhé a celí nalepení na okýnkách jsme koukali, jak to tam vypadá. Ale Lake Placid pak byla jen taková dědinka a mráz tam byl jak v Rusku.“
To se stalo před 29 lety. Od těch časů se náhled na biatlon v Americe nezměnil. „Skoro nikdo ho tam nezná. Diváky bych tam napočítala na prstech dvou rukou,“ vzpomíná Soukalová na Canmore 2009.
„Většinou jsou to tam pouťáky,“ přitaká Zdeněk Vítek, kouč žen.
9 sportovců + 9 členů realizačního týmu + 900 kil vybavení. Tak nyní vyrazil český tým do zámoří, na Světové poháry v Canmore a Presque Isle.
„Ta cesta je totální nesmysl, obzvlášť před mistrovstvím světa v Oslu,“ zlobí se Ondřej Moravec. Dokonce i američtí soupeři mu přiznali: „Pro nás je to před Oslem stejná komplikace jako pro vás.“
Ale nerozhodují sportovci, nýbrž politika funkcionářů IBU. „Jde o tlak z vyšších míst,“ říká Moravec. Vedení IBU hledá v Americe nové marketingové trhy.
Canmore má aspoň solidní zázemí z her v Calgary 1988 a krásnou přírodu. „Ačkoliv při závodu není na kochání čas,“ povídá Michal Šlesingr.
Horší je to se středisky v USA. Vítek zažil, jak v Lake Placid napadlo tři čtvrtě metru sněhu. „Jinde by z toho byla radost, jenže oni odložili závod na další den, protože ten sníh neměl kdo odklidit.“
A Presque Isle?
„Pidistadionek a úzká trať v lesích. Trestné kolo se běhá kolem nějakého baráku,“ líčí Šlesingr. „Jako kdysi v Letohradu,“ vzpomíná Vítek.
Organizátoři z Presque Isle hlásí, že tribuny mají pro dva tisíce diváků a podél trati se vejde stejný počet. Kdyby lidé náhodou přišli... Spíš nepřijdou.
„Od roku 2004 tam na areál nesáhli. Přitom v Evropě se o poháry střediska perou a snaží se jejich dějiště co nejvíc zvelebovat,“ říká Moravec.
Když Šlesingr závodil v USA na Světovém poháru poprvé, vozili závodníky na stadion v robustních dodgích. „Další rok už měli ekonomičtější auta. Chlapík mi tvrdil: No jo, už na to nemáme, abychom ta velká auta živili. Uvidíme co letos. Třeba nás budou tahat na kolech.“
Opět se očekává silný mráz okolo minus 15 stupňů. „V Canmore jsem už zažila i minus 26,“ vypráví Soukalová. „Ven na trénink jsme tehdy vylezli jen my a Rusové.“
Za mráz však rozhodně organizátoři nemohou. A vlastní závody budou navzdory pitoreskním kulisám nakonec o tom samém co v Evropě.
„Soupeři jsou stejní,“ říká Vítek. „A vyždímat se musíte tak jako jindy. Jen ta atmosféra nebude taková jako třeba v Ruhpoldingu, Anterselvě nebo Novém Městu.“
