Tomáš Vyoral na tréniku Děčína

Tomáš Vyoral na tréniku Děčína | foto: Ondřej Bičiště, MF DNES

Vyoral se už narajzoval dost, teď bude doma v basketbalovém Děčíně

  • 0
V jedenadvaceti letech je z něj už cestovatel. V Mattoni NBL právě hraje v pátém klubu. Vyzkoušel si domácí šatnu v Poděbradech, Nymburku, na USK Praha i v Kolíně. Před sezonou pak vyměnil centrum Čech za sever a upsal se děčínským Válečníkům. Tomáš Vyoral se znovu posunul geograficky i kariérně. Přeje si, aby to bylo načas naposledy.

Mladému českému rozehrávači se podařilo v nedělním severočeském derby na palubovce Ústí nad Labem vytlačit ze základní sestavy Mateje Ventu. "Matej byl celý minulý týden nemocný a moc netrénoval. Trenér mi dal důvěru od začátku. Trochu jsem s tím počítal a snažil se s touto rolí popasovat," vysvětluje Vyoral.

Na tom, kdo nastoupí v základní sestavě, ale prý zase tolik nezáleží: "Většinou ale stejně dostáváme s Matejem podobný prostor na hřišti." A statistiky mu dávají za pravdu: Venta 24,6 minuty na zápas, Vyoral 21,2.

Znamená to tedy, že se slovinským matadorem občas stráví společný čas na palubovce. Pro budoucí kariéru mladého rozehrávače je to jedině dobře. "Matej má lepší střelbu, mám se od něj co učit. Po zápase si popovídáme o tom, jak bychom konkrétní situace řešili. Jako starší a zkušenější mi k tomu má co říct," váží si Vyoral nabídnuté příležitosti čerpat zkušenosti od protřelejšího parťáka.

Tomáš Vyoral

188 cm, rozehrávač

Narodil se 28. září 1992 v německém Weissenfelsu, kde jeho otec Vladimír hrál profesionálně basketbal.

Je odchovancem Sokolu pražského, už coby sedmnáctiletý však zamířil do ligových Poděbrad - a stal se objevem sezony.

Vyzkoušel si i angažmá v mistrovském Nymburce, to mu však nevyšlo. Nakoukl sice do Eurocupu, avšak většinu snahy prosadit se do prvního týmu strávil na hostování v USK a v Kolíně.

S reprezentací odehrál pět mládežnických šampionátů, je evropským vicemistrem do 16 let. Jeho dvacetiletá sestra Tereza se předvedla na loňském mistrovství Evropy.

Přestože zatím prožívá svůj nejlepší ročník v Mattoni NBL, rozhodně není spokojený na sto procent: "Dostávám velkou minutáž a snažím se za to trenérovi odvděčit. Vidím u sebe nedostatky v řešení některých situací v útoku, občas přecházím střelecké pozice. Jsou to ale takové drobné chyby, které snad časem odstraním."

Svého rozhodnutí navléknout dres Válečníků rozhodně nelituje. Ba naopak. "S trenérem Budínským vycházíme všichni stejně, v pohodě. Vytvořila se zde vynikající parta. Děčín je navíc pověstný nejlepším publikem. Je paráda hrát před děčínskými fanoušky," užívá si atmosféry panující v Maroldovce.

O své nejbližší budoucnosti má tak jasno: "Mám tu ještě na dva roky smlouvu, takže tím je to vyřešené. Nezaobírám se tím, co by kdyby... Jsem tu spokojený a nemám důvod něco měnit."

K utužení party děčínským pomáhá i řada mimobasketbalových aktivit, na kterých se podílí celý tým. "Jakou kdo bude mít roli, určuje kapitán Jakub Houška. Je to na něm, co komu vybere. Většinou pak co řekne, to platí," potvrzuje Vyoral, že před Koubovými nápady není úniku.

Že Tomáš Vyoral pochází z basketbalové rodiny, to je notoricky známá věc. Geny po otci Vladimírovi, bývalém československém reprezentantovi, podědila i Tomášova sestra Tereza. Ta v nejvyšší soutěži zápolí za VŠ Praha, ale už má za sebou i první velkou reprezentační akci - loňský kontinentální šampionát..

"Ségru samozřejmě sleduji, ale na jejím zápase jsem byl letos jenom jednou. Většinou se nám zápasy kryjí. Často si ale voláme," má vývoj kariéry své sestry pod drobnohledem.

Tereza se tak může chlubit důvěrou svého staršího bratra: "Věřím, že šanci v týmu pro mistrovství světa dostane a pak záleží už jenom na ní a trenérovi, jestli na šampionát pojede."

Významným vrcholem v basketbalovém rodinném trojúhelníku je Vladimír Vyoral. "S tátou si vždycky po zápase zavoláme nebo se snažíme sejít. Většinou se chvály nedočkám, něco mi vytýká. Snaží se mi poradit. Už ale nejsem tak malý kluk, aby mi do toho kecal úplně," poznamená Vyoral junior s úsměvem na rtech.

Letos měl navíc možnost zopakovat si, jaké to je pod vedením táty hrát. Za Sokol pražský, kde jeho otec trénuje, však kvůli svému vytížení v Děčíně stihl pouze dvě utkání. "Sokol hrál domácí zápasy v pátek. My jsme dopoledne měli trénink a trenér by mě pak večer před zápasem Mattonky nepustil," vysvětloval rozehrávač, proč čtvrtfinalistovi první ligy nemohl pomoct víc.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž