„Samozřejmě chceme vyhrát. Je to klišé, ale v první řadě musíme dobře bránit a domácím nesmíme dovolit lehké koše z protiútoků. Řekl bych, že když hrají ‚do plných‘, tak se docela trápí a skřípe jim to. Toho bychom měli využít,“ říká jedenatřicetiletý Marko.
Co vás dovedlo k vítězství v odvetě na svitavské Střelnici?
Předtím jsme s Pardubicemi měli problémy, protože nám utíkal začátek. I v dlouhodobé části jsme s nimi kvůli tomu prohrávali. Teď jsme ho zachytili, hráli jsme dobře a pomaličku navyšovali náskok - až na nějakých dvacet bodů. Myslím, že jsme byli dobře takticky připravení, v obraně jsme věděli, co chceme hrát, a vycházelo nám to. Pak jsme bohužel polevili a nemuselo se nám to vyplatit. V posledním zápase se tak budeme snažit navázat na výkon z úvodních 25 či 30 minut tohoto utkání.
Věřili jste si na Beksu před vlastním publikem? Venku jste předtím padli jen o šest bodů...
Hraje se o medaile, věřit si musíte. Jinak by ani nemělo cenu hrát.
Dobře, ale pořád proti vám stojí soupeř, který skončil druhý v základní části i v nadstavbě.
Jasně. Ale doma hrajeme většinou solidně. V Pardubicích to je samozřejmě mnohem těžší. Oni jsou favoriti, mají výrazně vyšší rozpočet než my, ambice hrát Ligu mistrů... Tlak je na jejich straně. My jsme tam letos ještě nevyhráli, tak se to snad teď povede poprvé.
Pět hráčů vašeho týmu skončilo na dvouciferných bodech. To vás musí těšit.
Konečně! Pravda, předtím jsme hráli proti Nymburku, ale výkony nebyly úplně excelentní. Věřím, že teď jsme se chytili a budeme takhle pokračovat i v tom rozhodujícím úterním zápase.
V neděli jste si vybudovali pohodové vedení, ale v závěrečné čtvrtce Pardubice přiblížil svými přesnými trojkami Jackson Kent. Uklidnil vás poté až úspěšný, rovněž tříbodový pokus křídelníka Pavla Slezáka na průběžných 80:72?
Jo, jo, jo. Kentovy trojky je posadily na koně, trochu jsme se tam začali strachovat o výsledek a Pavel to vzal na sebe. Dal dva tři těžké koše a vytáhl nás ze srabu. Díkybohu to dopadlo takhle, zvládli jsme to.
