I zásluhou rušivého elementu se třicetiletá kapitánka Východočešek uvolnila. Dalšími důvody byly ceny pro nejužitečnější hráčku turnaje a členku all-star výběru. A nad nimi čněl pohár největší. Pro vítězný tým.
Kara Trutnov sebrala trofej obhájkyním prvenství z rumunského Aradu po velkolepém obratu na 82:76. Mišurová se na něm podílela 14 body v posledních minutách.
"Je to úžasné!" nechala se slovenská reprezentantka unášet svými pocity. "Moc jsme s tím nepočítaly. Věděly jsme, že to bude těžké, protože Arad má hvězdy. Na víkend si povolal ještě další dvě posily."
Přiznejte: když jste do Německa odjížděli, věřili jste ve vítězství?
Chtěli jsme přivézt medaili, ale že bude zlatá, to jsme netušili.
Zkuste porovnat oba triumfy Trutnova ve Středoevropské lize, před dvěma lety v Prešově a letos ve Wasserburgu.
Na Slovensku to bylo o bod a řekla bych, že to bylo ještě dramatičtější. Tady jsme dvacet vteřin do konce vedli o šest a věděli, že už bychom vyhrát měli.
Ovšem Arad byl asi nejsilnějším soupeřem, že?
Já myslím, že ano. Ale zahráli jsme kolektivněji. A pak padly nějaké střely. To rozhodlo.
Jak byste srovnala náročnost sobotního semifinále proti domácímu Wasserburgu a nedělní finále proti rumunskému Aradu? V obou duelech jste musely dotahovat dvouciferné vedení soupeře.
Finále bylo mnohem dramatičtější. V sobotu jsme přece jen utekli na větší rozdíl a pak se šetřily. Hrály pak hráčky z lavičky. Kdežto ve finále to bylo o čtyři, pět, šest bodů.
Co jste si řekli o přestávce, kdy jste prohrávali o deset bodů?
Prostě jsme do zápasu špatně vstoupili. Táhlo se to s námi, míče jsme nedokázali urvat, útok nám nešel, v obraně jsme měli díry. A to byl ten důvod jejich náskoku.
Co jste tedy změnili?
Začali jsme líp bránit. Spadly nám tam střely, my jsme šli do vedení a už ho nepustili.
Vy osobně jste se v prvním poločase trápila střelecky, proti vyšším rozehrávačkám soupeře jste se nechytila ani v obraně. Nedostaly se vám nezdary do hlavy?
Trenér mi říkal, že jsem střelec, že střílet musím. Že to prostě přijde. Přišlo to na konci zápase,.
Po poločase, kdy Kara začala odstup likvidovat, jste navíc seděla na lavičce a prostor dostávaly jiné. To nebývá v Trutnově zvykem.
Je super, že holky umějí hrát beze mě, že mě dokáží nahradit. Ten tým je dobrý i proto, že umí zamakat, i když tam není jedna dvě klíčové hráčky.
Ale konec už zase patřil hvězdě Mišurové a jejím pevným nervům, že?
To se nedá takhle říct. Prostě mi to tam padlo. Kdyby to nepadlo, dopadne to holt opačně.
