„Bude to pořádně náročná a dlouhá sezona, ale moc jsem se na ni těšil,“ říká opavský křídelník Jan Švandrlík.
Tvrdí, že je cestovatel. Ostatně před svým příchodem do Opavy působil ve Španělsku a USA. „Ligu mistrů plnou cestování si užiju.“
Může se těšit na cesty do italských Benátek, německého Bonnu, řecké Soluně, na španělské Tenerife a izraelského Holonu. A další dva týmy přibudou z kvalifikace.
Proč si vybral zrovna nabídku Opavy? „Líbí se mi, že je tady parta českých kluků a dobrý trenér. Je tu krásná hala, skvělí fanoušci. Vybral jsem si dobře,“ míní čtyřiadvacetiletý křídelník.
Z Plzně, odkud pochází, to však má poměrně daleko... „Máma byla trošku naštvaná, že když se rozhodnu vrátit domů, tak si vyberu klub, který je nejdále. Ale to už tak nějak ke mně patří. Rád cestuji.“
Ač je 196 centimetrů vysoký Švandrlík vedený spíše jako křídlo, říká, že sám neví, co vlastně je. Jestli křídelník, nebo pivot. Jeho silnou zbraní je tříbodová střelba, která zdobí celé opavské mužstvo. „To, že umím i trojky, je trochu výhoda, protože vysocí hráči na to nejsou zvyklí, nevylezou za mnou na perimetr a můžu využít momentu překvapení a nějakou střelu na koš poslat. A občas tam i něco padne.“
Říká, že se snaží co nejvíce do mužstva zapadnout. „Je to trochu složitější, protože všichni jsou tady na sebe za ty roky, co spolu hrají, hodně zvyklí. Znají se poslepu, někteří spolu hrají odmala. Snažím se vše doladit.“
Švandrlík ale považuje za výhodu, že se opavské mužstvo téměř nemění. „Bylo to vidět i v přípravě, když jsme nastoupili proti týmům, které ještě nebyly tolik sehrané. Jen je to náročnější pro mě. Někdy jsem na hřišti ještě taková zmatená ryba.“
Adaptaci mu ale usnadňuje i to, že některé spoluhráče už znal z reprezentace. „Doufám, že jsem už trochu zapadl a že mě mají trošku rádi,“ směje se.
Pokud jde o národní mužstvo, je Jan Švandrlík v širším kádru. U senzačního postupu na mistrovství světa ale nebyl. „Kluci udělali obrovský úspěch a jsou taková ucelená parta. Takže moje místo v reprezentaci není úplně na pořadu dne. Ale budu se samozřejmě snažit a bojovat, abych třeba v národním celku byl. Rozhodně to nebude jednoduché.“