"Rodina má přednost přede vším." Miminko čeká se svým manželem, manažerem brněnských košíkářek Jiřím Hamzou. Osudovým se v tomto vztahu stal rok 1993, kdy přestoupila pod dívčím jménem Janálová do Brna.
Že je v jiném stavu, ohlásila před týdnem, v průběhu čtvrtfinále Evropské ligy proti polské Gdyni. Tou dobou byla ve třetím měsíci těhotenství. Sérii přesto dohrála a ve čtvrtek pomohla k postupu Brna do dubnového finálového turnaje.
"Samozřejmě jsem se bála, co se může stát. Snažila jsem se, aby to poznalo co nejméně lidí.
Dělala jsem hrdinu," směje se dnes a na tom smíchu je snadno poznat úleva. Riskovala tím, že chtěla hrát? "Já jí tleskám, nevidím na tom nic divného," říká ženský lékař Vít Unzeitig.
"Sama žena přece pozná, jestli je v pořádku. Vím, že s tímto názorem řada doktorů souhlasit nebude, ale tak je to moderní. Sama maminka pozná, když už jí běhání obtěžuje," říká Unzeitig. Ten moment pro Romanu Hamzovou nyní zřejmě nastal. Na finále Evropské ligy už její dres zůstane ve skříni.
Za poslední týden si užila pozornosti médií, kterou nikdy nevyhledávala. Polský deník Glos Wybrzeza předstoupil s informací, že těhotenství může sportovkyni stimulovat k lepšímu výkonu, a tázal se, zda je etické, aby sportovkyně v jiném stavu nastupovala k zápasům.
"Já ty články nečetla, a i když se o tom v Polsku psalo ještě před rozhodujícím zápasem, udělala bych příště všechno stejně," říká Hamzová. "Beru to tak, že moje těhotenství je také moje věc."
Veřejnost ji může znát jako srdečného člověka, avšak také jako uzavřeného sportovce, který má přesně vymezenou hranici mezi střílením košů a soukromým životem. "Taky mi bylo hloupé svolávat kvůli svému těhotenství tiskovku. Řekla jsem to po zápase mezi novináři, kterých tam bylo hodně," vypráví basketbalistka.
Zájem veřejnosti se dal čekat. Ne všichni se pídili jen po tom, zda si manželé Hamzovi víc přejí chlapečka, nebo holčičku. Ve vzduchu byla také otázka, jak na dočasnou ztrátu velké osobnosti zareaguje brněnský klub i reprezentace.
K basketbalu se Hamzová plánuje vrátit, pokud tomu nic nebude stát v cestě. Ale jestli to bude v lednu, únoru nebo červenci, nad tím zatím mává rukou. A když se návrat nepovede? Víc starostí tím asi přivodí trenérům než sobě. "Svět se nezboří," říká.
