Pravidlo Mezinárodní basketbalové federace FIBA, uvedené do praxe v roce 1999, povoluje každé delegaci pouze jednoho naturalizovaného hráče, který dosáhl nového občanství ve věku šestnácti let, nebo vyšším. Jinak řečeno, pokud se hráč stane občanem jiného státu před dovršením tohoto věku, do jeho kapacity „naturalizovaných“ se nepočítá.
Pravidlo se dodržuje s větší či menší neochvějností.
Podívejme se například na sestavu Řecka na letošním EuroBasketu: Tyler Dorsey, Nick Calathes (rození Američané, Řeky jsou od svých 18, potažmo 19 let). Speciálním případem jsou bratři Adetokunbové, kteří vyrůstali bez občanství, protože se narodili v Řecku nigerijským rodičům (v Řecku v takových případech samotné místo rodiště pro nabytí státního příslušenství nestačí). Janis se tak dočkal až v osmnácti, Kostas v devatenácti a Thanasis ve dvaceti.
Pokud by se Srbsko rozhodlo přivést do týmu zahraničního hráče, v tu chvíli bych skončil. Už by mě to nezajímalo, ani jako diváka.
